Žalmy 91
1 Ten, kdož v skrýši Nejvyššího přebývá, v stínu Všemohoucího odpočívati bude.
Ko te tangata kei te wahi ngaro o te Runga Rawa tona kainga, ka noho ia i raro i te taumarumarutanga o te Kaha Rawa.
2 Dím Hospodinu: Útočiště mé a hrad můj, Bůh můj, v němž naději skládati budu.
Ka kiia e ahau a Ihowa, Ko ia toku piringa, toku pa, toku Atua, ka whakawhirinaki ahau ki a ia.
3 Onť zajisté vysvobodí tě z osídla lovce, a od nejjedovatějšího nakažení morního.
Mana hoki koe e whakaora i te mahanga a te kaihopu manu, i te mate nanakia.
4 Brky svými přikryje tě, a pod křídly jeho bezpečen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho.
Ka hipokina koe e ia ki ona hou, a ka piri koe ki raro i ona pakau: ko tona pono hei whakangungu rakau, hei puapua mou.
5 Nebudeš se báti přístrachu nočního, ani střely létající ve dne.
E kore koe e wehi i te mea whakamataku i te po: i te pere e rere ana i te awatea.
6 Ani nakažení morního, vlekoucího se v mrákotě, ani povětří morního, v polední čas hubícího.
I te mate uruta e rere ana i te pouri: i te whakangaromanga e whakangaro ana i te poutumarotanga.
7 Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisíců po pravici tvé, ale k tobě se to nepřiblíží.
He mano te hinga ki tou taha, tekau hoki nga mano ki tou matau; otiia e kore e tata ki a koe.
8 Očima toliko svýma to spatříš, a odplatě bezbožných se podíváš.
Ka titiro kau ou kanohi, ka matakitaki ki te utu mo te hunga kino.
9 Poněvadž jsi Hospodina, kterýž útočiště mé jest, a Nejvyššího za svůj příbytek položil,
Ko koe hoki, e Ihowa, toku piranga! kua waiho e koe te Runga Rawa hei nohoanga mou:
10 Nepřihodí se tobě nic zlého, aniž se přiblíží jaká rána k stánku tvému.
Kahore he kino e pa ki a koe, kahore ano he whiu e tata ki tou teneti.
11 Nebo andělům svým přikázal o tobě, aby tě ostříhali na všech cestách tvých.
Ka korerotia iho hoki koe e ia ki ana anahera kia tiakina koe i ou ara katoa.
12 Na rukou ponesou tě, abys neurazil o kámen nohy své.
Ma ratou koe e hiki ake ki o ratou ringa, kei tutuki tou waewae ki te kohatu.
13 Po lvu a bazališku choditi budeš, a pošlapáš lvíče i draka.
Ka haere koe i runga i te raiona, i te neke: ka takahia e koe ki raro te kuao raiona me te nakahi.
14 Poněvadž mne, dí Bůh, zamiloval, vysvobodím jej, a vyvýším; nebo poznal jméno mé.
Ka whakaora ahau i a ia, mona i aroha ki ahau; maku ia e whakateitei ake, mona i matau ki toku ingoa.
15 Vzývati mne bude, a vyslyším jej; já s ním budu v ssoužení, vytrhnu a oslavím jej.
Ka karanga ia ki ahau, a ka whakahoki kupu ahau ki a ia: ka tata ahau ki a ia i te wa o te he; maku ia e whakaora, maku ano ia e whakahonore.
16 Dlouhostí dnů jej nasytím, a ukáži jemu spasení své.
Ka whakaroaina e ahau ona ra, a na noa ia: ka whakakitea hoki taku whakaoranga ki a ia.
