Žalmy 91
1 Ten, kdož v skrýši Nejvyššího přebývá, v stínu Všemohoucího odpočívati bude.
Celui qui habite dans la retraite du Très-Haut Repose à l'ombre du Tout-Puissant.
2 Dím Hospodinu: Útočiště mé a hrad můj, Bůh můj, v němž naději skládati budu.
Je dis à l'Éternel: «Tu es mon refuge et ma forteresse, Mon Dieu en qui je mets ma confiance!»
3 Onť zajisté vysvobodí tě z osídla lovce, a od nejjedovatějšího nakažení morního.
C'est lui qui te délivrera du filet de l'oiseleur Et de la peste meurtrière.
4 Brky svými přikryje tě, a pod křídly jeho bezpečen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho.
Il te couvrira de ses ailes. Et sous sa protection tu trouveras un refuge; Sa fidélité sera ton bouclier protecteur.
5 Nebudeš se báti přístrachu nočního, ani střely létající ve dne.
Tu ne craindras ni les terreurs de la nuit. Ni la flèche qui vole pendant le jour,
6 Ani nakažení morního, vlekoucího se v mrákotě, ani povětří morního, v polední čas hubícího.
Ni la peste qui se glisse à travers les ténèbres, Ni la mortalité qui sévit en plein midi.
7 Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisíců po pravici tvé, ale k tobě se to nepřiblíží.
Quand il tomberait mille hommes à ton côté Et dix mille à ta droite. Tu ne serais pas atteint.
8 Očima toliko svýma to spatříš, a odplatě bezbožných se podíváš.
Mais toi, tu contempleras de tes yeux Et tu verras le châtiment des méchants.
9 Poněvadž jsi Hospodina, kterýž útočiště mé jest, a Nejvyššího za svůj příbytek položil,
Oui, tu es mon refuge, ô Éternel! Tu as pris le Très-Haut pour ton asile.
10 Nepřihodí se tobě nic zlého, aniž se přiblíží jaká rána k stánku tvému.
Aucun mal ne t'atteindra; Aucun fléau n'approchera de ta tente.
11 Nebo andělům svým přikázal o tobě, aby tě ostříhali na všech cestách tvých.
Car il ordonnera à ses anges De te garder dans toutes tes entreprises.
12 Na rukou ponesou tě, abys neurazil o kámen nohy své.
Ils te porteront sur leurs mains, De peur que ton pied ne heurte contre une pierre.
13 Po lvu a bazališku choditi budeš, a pošlapáš lvíče i draka.
Tu marcheras sur le lion et sur l'aspic; Tu écraseras le lionceau et le dragon.
14 Poněvadž mne, dí Bůh, zamiloval, vysvobodím jej, a vyvýším; nebo poznal jméno mé.
«Puisqu'il s'est attaché à moi, je le délivrerai; Je le mettrai en sûreté, puisqu'il connaît mon nom.
15 Vzývati mne bude, a vyslyším jej; já s ním budu v ssoužení, vytrhnu a oslavím jej.
Il m'invoquera, et je l'exaucerai; Je serai avec lui dans la détresse, Je l'en retirerai et je le glorifierai.
16 Dlouhostí dnů jej nasytím, a ukáži jemu spasení své.
Je le rassasierai de longs jours. Et je lui ferai contempler mon salut.»
