Žalmy 91

1 Ten, kdož v skrýši Nejvyššího přebývá, v stínu Všemohoucího odpočívati bude.

Celui qui demeure sous la sauvegarde du Très-Haut, et s’abrite à l’ombre du Tout-Puissant,

2 Dím Hospodinu: Útočiště mé a hrad můj, Bůh můj, v němž naději skládati budu.

qu’il dise à l’Eternel: "Tu es mon refuge, ma citadelle, mon Dieu, en qui je place ma confiance!"

3 Onť zajisté vysvobodí tě z osídla lovce, a od nejjedovatějšího nakažení morního.

Car c’est lui qui te préserve du piège de l’oiseleur, de la peste meurtrière.

4 Brky svými přikryje tě, a pod křídly jeho bezpečen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho.

Il te recouvre de ses vastes pennes; sous ses ailes tu trouves un refuge: sa bonté est un bouclier et une cuirasse.

5 Nebudeš se báti přístrachu nočního, ani střely létající ve dne.

Tu n’auras à craindre ni les terreurs de la nuit, ni les flèches qui voltigent le jour,

6 Ani nakažení morního, vlekoucího se v mrákotě, ani povětří morního, v polední čas hubícího.

ni la peste qui chemine dans l’ombre, ni l’épidémie qui exerce ses ravages en plein midi.

7 Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisíců po pravici tvé, ale k tobě se to nepřiblíží.

Qu’à tes côtés il en tombe mille, dix mille à ta droite: toi, le mal ne t’atteindra point.

8 Očima toliko svýma to spatříš, a odplatě bezbožných se podíváš.

Tu le verras seulement de tes yeux, tu seras témoin de la rémunération des méchants.

9 Poněvadž jsi Hospodina, kterýž útočiště mé jest, a Nejvyššího za svůj příbytek položil,

C’Est que tu as dit: "L’Eternel est mon refuge!" Dans le Très-Haut tu as placé ton abri.

10 Nepřihodí se tobě nic zlého, aniž se přiblíží jaká rána k stánku tvému.

Nul malheur ne te surviendra, nul fléau n’approchera de ta tente;

11 Nebo andělům svým přikázal o tobě, aby tě ostříhali na všech cestách tvých.

car à ses anges il a donné mission de te protéger en toutes tes voies.

12 Na rukou ponesou tě, abys neurazil o kámen nohy své.

Sur leurs bras ils te porteront, pour que ton pied ne se heurte à aucune pierre.

13 Po lvu a bazališku choditi budeš, a pošlapáš lvíče i draka.

Tu marcheras sur le chacal et la vipère, tu fouleras le lionceau et le serpent.

14 Poněvadž mne, dí Bůh, zamiloval, vysvobodím jej, a vyvýším; nebo poznal jméno mé.

"Car dit le Seigneur il m’est attaché, et je veux le sauver du danger; je veux le grandir, parce qu’il connaît mon nom.

15 Vzývati mne bude, a vyslyším jej; já s ním budu v ssoužení, vytrhnu a oslavím jej.

Il m’appelle et je lui réponds; je suis avec lui dans la détresse, je le délivre et le comble d’honneur.

16 Dlouhostí dnů jej nasytím, a ukáži jemu spasení své.

Je le rassasie de longs jours, et le fais jouir de mon salut.