< Žalmy 91 >
1 Ten, kdož v skrýši Nejvyššího přebývá, v stínu Všemohoucího odpočívati bude.
Who so dwelleth in the secrete of the most High, shall abide in the shadowe of the Almightie.
2 Dím Hospodinu: Útočiště mé a hrad můj, Bůh můj, v němž naději skládati budu.
I will say vnto the Lord, O mine hope, and my fortresse: he is my God, in him will I trust.
3 Onť zajisté vysvobodí tě z osídla lovce, a od nejjedovatějšího nakažení morního.
Surely he will deliuer thee from the snare of the hunter, and from the noysome pestilence.
4 Brky svými přikryje tě, a pod křídly jeho bezpečen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho.
Hee will couer thee vnder his winges, and thou shalt be sure vnder his feathers: his trueth shall be thy shielde and buckler.
5 Nebudeš se báti přístrachu nočního, ani střely létající ve dne.
Thou shalt not be afraide of the feare of the night, nor of the arrowe that flyeth by day:
6 Ani nakažení morního, vlekoucího se v mrákotě, ani povětří morního, v polední čas hubícího.
Nor of the pestilence that walketh in the darkenesse: nor of the plague that destroyeth at noone day.
7 Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisíců po pravici tvé, ale k tobě se to nepřiblíží.
A thousand shall fall at thy side, and tenne thousand at thy right hand, but it shall not come neere thee.
8 Očima toliko svýma to spatříš, a odplatě bezbožných se podíváš.
Doubtlesse with thine eyes shalt thou beholde and see the reward of the wicked.
9 Poněvadž jsi Hospodina, kterýž útočiště mé jest, a Nejvyššího za svůj příbytek položil,
For thou hast said, The Lord is mine hope: thou hast set the most High for thy refuge.
10 Nepřihodí se tobě nic zlého, aniž se přiblíží jaká rána k stánku tvému.
There shall none euill come vnto thee, neither shall any plague come neere thy tabernacle.
11 Nebo andělům svým přikázal o tobě, aby tě ostříhali na všech cestách tvých.
For hee shall giue his Angels charge ouer thee to keepe thee in all thy wayes.
12 Na rukou ponesou tě, abys neurazil o kámen nohy své.
They shall beare thee in their handes, that thou hurt not thy foote against a stone.
13 Po lvu a bazališku choditi budeš, a pošlapáš lvíče i draka.
Thou shalt walke vpon the lyon and aspe: the yong lyon and the dragon shalt thou treade vnder feete.
14 Poněvadž mne, dí Bůh, zamiloval, vysvobodím jej, a vyvýším; nebo poznal jméno mé.
Because he hath loued me, therefore will I deliuer him: I will exalt him because hee hath knowen my Name.
15 Vzývati mne bude, a vyslyším jej; já s ním budu v ssoužení, vytrhnu a oslavím jej.
He shall call vpon me, and I wil heare him: I will be with him in trouble: I will deliuer him, and glorifie him.
16 Dlouhostí dnů jej nasytím, a ukáži jemu spasení své.
With long life wil I satisfie him, and shew him my saluation.