< Žalmy 91 >

1 Ten, kdož v skrýši Nejvyššího přebývá, v stínu Všemohoucího odpočívati bude.
Kasakkung: Panuekhoeh Lathueng Poung ni nguenae hmuen koe kaawm e teh, Athakasaipounge a tâhlip dawk ao han.
2 Dím Hospodinu: Útočiště mé a hrad můj, Bůh můj, v němž naději skládati budu.
Ama teh ka kânguenae hoi ka rapanim, ka Cathut, ka kâuep e lah ao, telah BAWIPA hah ka dei han.
3 Onť zajisté vysvobodí tě z osídla lovce, a od nejjedovatějšího nakažení morního.
Ama ni karap dawk hoi thoseh, lacik kathout dawk hoi thoseh na rungngang han.
4 Brky svými přikryje tě, a pod křídly jeho bezpečen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho.
A rathei hoi na ramuk vaiteh, a rathei rahim na lung a mawng han. A lawkkatang teh na lungmawngnae bahling lah ao han.
5 Nebudeš se báti přístrachu nočního, ani střely létající ve dne.
Karum lae runae hoi khodai lae pala hai na taket mahoeh.
6 Ani nakažení morního, vlekoucího se v mrákotě, ani povětří morního, v polední čas hubícího.
Khohmo nah ka tho e lacik na taket mahoeh, kanîthun ka tho e rawkphainae hai na taket mahoeh.
7 Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisíců po pravici tvé, ale k tobě se to nepřiblíží.
Na teng vah thong touh kamlet niteh, aranglah thong hra touh kamlet nakunghai, nang koe hnai mahoeh.
8 Očima toliko svýma to spatříš, a odplatě bezbožných se podíváš.
Na mit hoi khen nateh, tamikathoutnaw ni a kâhmo awh e teh, na hmu han doeh.
9 Poněvadž jsi Hospodina, kterýž útočiště mé jest, a Nejvyššího za svůj příbytek položil,
BAWIPA teh kânguenae lah ao telah na dei teh, Lathueng Poung dawk na o nahanelah na sak dawkvah,
10 Nepřihodí se tobě nic zlého, aniž se přiblíží jaká rána k stánku tvému.
thoenae banghai nang koe phat mahoeh. Na onae koe lacik kathout tho mahoeh.
11 Nebo andělům svým přikázal o tobě, aby tě ostříhali na všech cestách tvých.
Na lamthung pueng khenyawnkung lah, kalvan taminaw hah kâ a poe han.
12 Na rukou ponesou tě, abys neurazil o kámen nohy své.
A kut hoi na tawm vaiteh, na khok hoi talung na kamthui mahoeh.
13 Po lvu a bazališku choditi budeš, a pošlapáš lvíče i draka.
Sendek hoi hrunthoe van na luen vaiteh, Sendek hoi khorui hah na khok hoi na coungroe han.
14 Poněvadž mne, dí Bůh, zamiloval, vysvobodím jej, a vyvýším; nebo poznal jméno mé.
Ahni ni na lungpataw dawkvah, kai ni ka rungngang han. Ka min a panue dawkvah ka tawm han.
15 Vzývati mne bude, a vyslyším jej; já s ním budu v ssoužení, vytrhnu a oslavím jej.
Na kaw toteh ka pato han. Runae a kâhmo toteh, ahni koe ka o vaiteh, ka rungngang vaiteh, ka bari han.
16 Dlouhostí dnů jej nasytím, a ukáži jemu spasení své.
Hringsawnae hoi a lung ka kuep sak vaiteh, ka rungngangnae hah ka pâtue han.

< Žalmy 91 >