Žalmy 91
1 Ten, kdož v skrýši Nejvyššího přebývá, v stínu Všemohoucího odpočívati bude.
Khohni kah a huephael ah kho aka sa tah Tlungthang hlip ah rhaehrhong van ni.
2 Dím Hospodinu: Útočiště mé a hrad můj, Bůh můj, v němž naději skládati budu.
BOEIPA te, “Ka hlipyingnah neh ka rhalvong,” ka ti eh. Ka Pathen amah dongah ka pangtung eh.
3 Onť zajisté vysvobodí tě z osídla lovce, a od nejjedovatějšího nakažení morního.
Sayuep kah pael neh talnah duektahaw khui lamkah nang te amah loh n'huul ni.
4 Brky svými přikryje tě, a pod křídly jeho bezpečen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho.
A phaemul neh nang n'dah vaengah a phae hmuikah oltak photlinglen neh caempho khuiah na ying ni.
5 Nebudeš se báti přístrachu nočního, ani střely létající ve dne.
Khoyin kah birhihnah khaw, khothaih kah aka thui thaltang te khaw,
6 Ani nakažení morního, vlekoucího se v mrákotě, ani povětří morního, v polední čas hubícího.
Khohmuep ah aka pongpa duektahaw khaw, khothun ah aka rhoelrhak sak lucik khaw rhih boeh.
7 Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisíců po pravici tvé, ale k tobě se to nepřiblíží.
Na kaep ah thawngkhat, na bantang ah thawngrha cungku mai cakhaw nang taengla ha thoeih mahpawh.
8 Očima toliko svýma to spatříš, a odplatě bezbožných se podíváš.
Na mik neh dawk na paelki vaengah halang rhoek kah a phainah te na hmu ni.
9 Poněvadž jsi Hospodina, kterýž útočiště mé jest, a Nejvyššího za svůj příbytek položil,
Namah loh, “BOEIPA tah ka hlipyingnah koinih, “na ti tih Khohni te na khuirhung la na khueh coeng.
10 Nepřihodí se tobě nic zlého, aniž se přiblíží jaká rána k stánku tvému.
Yoethae te nang taengla cuhu pawt vetih tlohtat loh na dap taengla ha moe mahpawh.
11 Nebo andělům svým přikázal o tobě, aby tě ostříhali na všech cestách tvých.
Na longpuei boeih ah nang aka dawn ham a puencawn rhoek te a uen ni.
12 Na rukou ponesou tě, abys neurazil o kámen nohy své.
A kut neh nang n'dom uh bitni, lungto dongah na kho na khuek ve.
13 Po lvu a bazališku choditi budeš, a pošlapáš lvíče i draka.
Sathuengc a neh minta soah na cangdoek vetih, sathuengca neh tuihnam khaw na taelh ni.
14 Poněvadž mne, dí Bůh, zamiloval, vysvobodím jej, a vyvýším; nebo poznal jméno mé.
Kai taengah a ven uh dongah, anih te ka hlawt van ni. Ka ming a ming dongah, anih te ka hoeptlang ni.
15 Vzývati mne bude, a vyslyším jej; já s ním budu v ssoužení, vytrhnu a oslavím jej.
Kai n'khue vaengah anih te a taengah ka doo ni. Kai loh citcai khuiah khaw anih te ka pumcum sak vetih, amah ka thangpom ni.
16 Dlouhostí dnů jej nasytím, a ukáži jemu spasení své.
Anih khohnin sen neh ka kodam sak vetih, kamah kah khangnah te ka hmuh sak ni.
