Žalmy 91
1 Ten, kdož v skrýši Nejvyššího přebývá, v stínu Všemohoucího odpočívati bude.
Kasang koek pakaahaih ahmuen ah kaom kami loe, Thacak Sithaw ih tahlip ah abuep o tih.
2 Dím Hospodinu: Útočiště mé a hrad můj, Bůh můj, v němž naději skládati budu.
Angraeng loe ka buephaih, kacak kai ih sipae ah oh; anih loe kam hahaih, ka Sithaw ah oh, tiah ka thuih han.
3 Onť zajisté vysvobodí tě z osídla lovce, a od nejjedovatějšího nakažení morního.
Anih mah loe tavaa han dongh patung kami ih ban thung hoi paduek thaih kasae nathaih thung hoiah na loisak tangtang tih.
4 Brky svými přikryje tě, a pod křídly jeho bezpečen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho.
Angmah ih pakhraeh hoi na khuk ueloe, anih ih pakhraeh tahlip ah na buepsak tih; anih ih loktang lok loe nang pakaahaih hoi angvaenghaih ah om tih.
5 Nebudeš se báti přístrachu nočního, ani střely létající ve dne.
Aqum ah kaom zitthok hmuen, khodai ah kah ih palaa,
6 Ani nakažení morního, vlekoucího se v mrákotě, ani povětří morního, v polední čas hubícího.
khoving ah kaom nathaih kasae, athun ah kaom amrohaih doeh, na zii mak ai.
7 Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisíců po pravici tvé, ale k tobě se to nepřiblíží.
Na taengah kami sangto amtimh o ueloe, na bantang bangah kami sang hato amtim o tih; toe nang khaeah pha mak ai.
8 Očima toliko svýma to spatříš, a odplatě bezbožných se podíváš.
Mik hoi khue na dan ueloe, kasae kaminawk han paek ih tangqum to na hnu tih.
9 Poněvadž jsi Hospodina, kterýž útočiště mé jest, a Nejvyššího za svůj příbytek položil,
Angraeng loe ka buephaih ah oh, tiah na thuih moe, Kasang koek khaeah, na ohhaih ahmuen to sak pongah,
10 Nepřihodí se tobě nic zlého, aniž se přiblíží jaká rána k stánku tvému.
sethaih roe na nuiah krah mak ai, kawbaktih amrohaih doeh na ohhaih ahmuen taengah angzo mak ai.
11 Nebo andělům svým přikázal o tobě, aby tě ostříhali na všech cestách tvých.
Na caehhaih ahmuen kruekah nang toep hanah, angmah ih vankaminawk to paek tih.
12 Na rukou ponesou tě, abys neurazil o kámen nohy své.
Na khok to thlung pongah daeng han ai ah, nihcae mah ban hoi na tapom o tahang tih.
13 Po lvu a bazališku choditi budeš, a pošlapáš lvíče i draka.
Kaipui hoi pahui sae to na cawh ueloe, kaipui kanawk hoi pahui pui to khok hoiah na tii tih.
14 Poněvadž mne, dí Bůh, zamiloval, vysvobodím jej, a vyvýším; nebo poznal jméno mé.
Anih mah ang palung pongah, anih to ka pahlong han; anih mah ka hmin to panoek pongah, anih to ka tapom tahang han.
15 Vzývati mne bude, a vyslyším jej; já s ním budu v ssoužení, vytrhnu a oslavím jej.
Anih mah ang kawk naah, ka pathim pae han; raihaih a tong naah, ka oh thuih han; anih to ka pahlong moe, ka pakoeh han.
16 Dlouhostí dnů jej nasytím, a ukáži jemu spasení své.
Hinglung sawkhaih hoiah palung ka dipsak moe, ka pahlonghaih ka hnuksak han, tiah a thuih.
