Žalmy 90
1 Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.
E KA Haku, he puuhonua no oe no makou i kela hanauna i keia hanauna.
2 Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.
Mamua aku o ka hanau ana o na mauna, A me kou hoomaka ana i ka honua a me ke ao nei, O oe no ke Akua, mai kahiko loa mai, a mau loa aku no.
3 Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.
Ke hoihoi aku nei oe i ke kanaka i ka lepo; A olelo mai no hoi, E hoi oukou, e na keiki a kanaka.
4 Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.
No ka mea, o na makahiki he tausani imua o kou mau maka, Ua like no me ka la inehinei i hala aku la, Me he kiai la hoi o ka po.
5 Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.
Hookahe aku no oe ia lakou, he hiamoe no lakou; I ke kakahiaka kupu mai no ia me he mauu la.
6 Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.
Pua mai no ia i ke kakahiaka a mohala iho, A i ke ahiahi ua okiia ia ilalo a mae wale iho la.
7 Ale my hyneme od hněvu tvého, a prochlivostí tvou jsme zděšeni.
No ka mea, ua hoopauia makou i kou huhu, Ua oki loa hoi makou i kou inaina.
8 Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.
Ua kau no oe i ko makou hewa imua ou, A mo ka makou mea malu, ma ka malamalama o kou maka.
9 Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.
No ka mea, i kou huhu, ua hala'e ko makou mau la a pau; Ke hoopau nei makou i ko makou mau makahiki me he manao la.
10 Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.
O na la o ko makou mau makahiki. He kanahiku, makahiki iloko o laila; Aka, ina no ka ikaika he kanawalu makahiki lakou, Alaila, o ko lakou ikaika, he luhi wale no ia, a me ke kaumaha; No ka mea, hooki koke ia ia, a lele aku la makou.
11 Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?
Owai ka mea i ike i ka ikaika o kou huhu? No ka mea, e like me ka makau ia oe, pela no kou ukiuki mai.
12 Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.
E ao mai oe i ka helu i ko makou mau la, I komo mai ai ke akamai iloko o ko makou naau.
13 Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.
E hoi mai oe, e Iehova, pehea la ka loihi? A e minamina mai hoi i kau poe kauwa.
14 Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.
E hoomaona koke mai oe ia makou i ka lokomaikai, I hauoli ai makou, a olioli hoi i ko makou mau la a pau.
15 Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.
E hoohauoli mai oe ia makou, e like me na la o kou hoopilikia ana ia makou, A me na makahiki hoi a makou i ike ai i ka hewa.
16 Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.
E hoike mai oe i kau hana i kau poe kauwa, A me kou hanohano hoi i ka lakou poe keiki.
17 Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.
E hoonoho mai maluna o makou i ke aloha o Iehova ko makou Akua: E hoopaa mai oe i ka hana a ko makou lima me makou; Oia, o ka hana a ko makou mau lima, e hoopaa mai oe ia.
