Žalmy 90
1 Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.
A Prayer of Moses the man of God. Lord, thou hast been our dwelling place in all generations.
2 Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.
Before the mountains were brought forth, or ever thou hadst formed the earth and the world, even from everlasting to everlasting, thou art God.
3 Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.
Thou turnest man to destruction; and sayest, Return, ye children of men.
4 Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.
For a thousand years in thy sight are but as yesterday when it is past, and as a watch in the night.
5 Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.
Thou carriest them away as with a flood; they are as a sleep: in the morning they are like grass which groweth.
6 Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.
In the morning it flourisheth, and groweth; in the evening it is cut down, and withereth.
7 Ale my hyneme od hněvu tvého, a prochlivostí tvou jsme zděšeni.
For we are consumed by thy anger, and by thy wrath are we troubled.
8 Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.
Thou hast set our iniquities before thee, our secret sins in the light of thy countenance.
9 Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.
For all our days are passed away in thy wrath: we spend our years as a tale that is told.
10 Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.
The days of our years are seventy years; and if by reason of strength they are eighty years, yet is their strength labour and sorrow; for it is soon cut off, and we fly away.
11 Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?
Who knoweth the power of thy anger? even according to thy fear, so is thy wrath.
12 Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.
So teach us to number our days, that we may apply our hearts to wisdom.
13 Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.
Return, O LORD, how long? and repent thou concerning thy servants.
14 Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.
O satisfy us early with thy mercy; that we may rejoice and be glad all our days.
15 Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.
Make us glad according to the days in which thou hast afflicted us, and the years in which we have seen evil.
16 Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.
Let thy work appear to thy servants, and thy glory to their children.
17 Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.
And let the beauty of the LORD our God be upon us: and establish thou the work of our hands upon us; yea, the work of our hands establish thou it.
