Žalmy 90
1 Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.
A prayer of Moses [the] man of God O Lord a dwelling place you you have been of us in a generation and a generation.
2 Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.
Before - mountains they were born and you brought forth [the] earth and [the] world and from antiquity until perpetuity you [are] God.
3 Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.
You return humankind to crushed matter and you said return O children of humankind.
4 Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.
For a thousand years in view your [are] like a day of yesterday that it passes and a watch in the night.
5 Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.
You flood them sleep they are in the morning like grass [which] it sprouts up.
6 Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.
In the morning it flourishes and it sprouts up to the evening it withers and it dries up.
7 Ale my hyneme od hněvu tvého, a prochlivostí tvou jsme zděšeni.
For we come to an end in anger your and by rage your we are terrified.
8 Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.
(You set *Q(k)*) iniquities our to before you concealed [sins] our to [the] light of face your.
9 Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.
For all days our they turn in fury your we finish years our like a sigh.
10 Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.
[the] days of Years our in them [are] seventy year[s] and if by strength - eighty year[s] and pride their [is] toil and trouble for it passes away quickly and we flew away!
11 Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?
Who? [is] knowing [the] strength of anger your and [is] like fear your fury your.
12 Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.
To count days our thus teach [us] so we may bring a heart of wisdom.
13 Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.
Return! O Yahweh until when? and have compassion on servants your.
14 Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.
Satisfy us in the morning covenant loyalty your so let us shout for joy and let us rejoice in all days our.
15 Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.
Make rejoice us according to [the] days [which] you afflicted us [the] years [which] we saw trouble.
16 Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.
May it appear to servants your deed[s] your and majesty your to children their.
17 Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.
And let it be - [the] kindness of [the] Lord God our towards us and [the] work of hands our establish! on us and [the] work of hands our establish it.
