Žalmy 90
1 Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.
A Prayer by Moses, the Man of God. Lord! a dwelling-place, hast, thou, become to us, From generation to generation:
2 Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.
Before, the mountains, were born, Or thou hadst brought forth the earth and the world, Even, from age to age, thou, [wast] GOD.
3 Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.
Thou causest man to return unto dust, And hast said—Return, ye sons of Adam!
4 Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.
For, a thousand years, in thine eyes, [are], As yesterday, in that it passed away, Or [as] a watch in the night.
5 Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.
Thou hast snatched them away, A sleep, do they become, In the morning, [they are] like grass that shooteth up,
6 Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.
In the morning, it sprouteth and shooteth up, By the evening, it is cut down and withered.
7 Ale my hyneme od hněvu tvého, a prochlivostí tvou jsme zděšeni.
For we are consumed in thine anger, And, in thy wrath, are we dismayed;
8 Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.
Thou hast set, Our iniquities before thee, Our secret near the luminary of thy face.
9 Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.
For, all our days, decline in thy wrath, —We end our years like a sigh.
10 Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.
The days of our years, have, in them, three score years and ten, And, if, by reason of strength, they have fourscore years, Yet, their boast, is labour and sorrow, For it hath passed quickly, and we have flown away.
11 Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?
Who knoweth the strength of thine anger? Even, according to the fear of thee, is thy wrath!
12 Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.
How to number our days, so grant us to know, That we may win us a heart that hath wisdom.
13 Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.
Return, Yahweh, oh how long? And have compassion upon thy servants;
14 Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.
Satisfy us, in the morning, with thy lovingkindness, That we may shout aloud and be glad, Throughout all our days.
15 Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.
Make us glad, according to, The days thou hast humbled us, The years we have seen misfortune:
16 Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.
Let thy work, appear unto thy servants, And, thy majesty, upon their children;
17 Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.
And let the delightfulness of Adonay our God be upon us, —And, the work of our hands, establish thou upon us, Yea, the work of our hands, establish thou it.
