Žalmy 90
1 Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.
[A Prayer by Moses, the man of God.] LORD, you have been our dwelling place for all generations.
2 Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.
Before the mountains were brought forth, before you had formed the earth and the world, even from everlasting to everlasting, you are God.
3 Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.
You turn man to destruction, saying, "Return, you descendants of Adam."
4 Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.
For a thousand years in your sight are just like yesterday when it is past, like a watch in the night.
5 Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.
You sweep them away as they sleep. In the morning they sprout like new grass.
6 Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.
In the morning it sprouts and springs up. By evening, it is withered and dry.
7 Ale my hyneme od hněvu tvého, a prochlivostí tvou jsme zděšeni.
For we are consumed in your anger. We are troubled in your wrath.
8 Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.
You have set our iniquities before you, our secret sins in the light of your presence.
9 Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.
For all our days have passed away in your wrath. We bring our years to an end as a sigh.
10 Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.
The days of our years are seventy, or even by reason of strength eighty years; yet their pride is but labor and sorrow, for it passes quickly, and we fly away.
11 Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?
Who knows the power of your anger, your wrath according to the fear that is due to you?
12 Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.
So teach us to number our days, that we may gain a heart of wisdom.
13 Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.
Relent, LORD. How long? Have compassion on your servants.
14 Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.
Satisfy us in the morning with your loving kindness, that we may rejoice and be glad all our days.
15 Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.
Make us glad for as many days as you have afflicted us, for as many years as we have seen evil.
16 Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.
Let your work appear to your servants; your glory to their children.
17 Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.
Let the favor of the LORD our God be on us; establish the work of our hands for us; yes, establish the work of our hands.
