< Žalmy 90 >
1 Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.
A prayer of Moses the man of God. Lord, thou hast been our refuge from generation to generation.
2 Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.
Before the mountains were made, or the earth and the world was formed; from eternity and to eternity thou art God.
3 Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.
Turn not man away to be brought low: and thou hast said: Be converted, O ye sons of men.
4 Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.
For a thousand years in thy sight are as yesterday, which is past. And as a watch in the night,
5 Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.
Things that are counted nothing, shall their years be.
6 Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.
In the morning man shall grow up like grass; in the morning he shall flourish and pass away: in the evening he shall fall, grow dry, and wither.
7 Ale my hyneme od hněvu tvého, a prochlivostí tvou jsme zděšeni.
For in thy wrath we have fainted away: and are troubled in thy indignation.
8 Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.
Thou hast set our iniquities before thy eyes: our life in the light of thy countenance.
9 Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.
For all our days are spent; and in thy wrath we have fainted away. Our years shall be considered as a spider:
10 Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.
The days of our years in them are threescore and ten years. But if in the strong they be fourscore years: and what is more of them is labour and sorrow. For mildness is come upon us: and we shall be corrected.
11 Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?
Who knoweth the power of thy anger, and for thy fear
12 Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.
Can number thy wrath? So make thy right hand known: and men learned in heart, in wisdom.
13 Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.
Return, O Lord, how long? and be entreated in favour of thy servants.
14 Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.
We are filled in the morning with thy mercy: and we have rejoiced, and are delighted all our days.
15 Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.
We have rejoiced for the days in which thou hast humbled us: for the years in which we have seen evils.
16 Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.
Look upon thy servants and upon their works: and direct their children.
17 Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.
And let the brightness of the Lord our God be upon us: and direct thou the works of our hands over us; yea, the work of our hands do thou direct.