Žalmy 90
1 Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.
A Prayer of Moses, the man of God. Lord, thou hast been our dwelling-place in all generations.
2 Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.
Before the mountains were brought forth, and thou hadst formed the earth and the world, even from eternity to eternity thou art God.
3 Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.
Thou makest [mortal] man to return to dust, and sayest, Return, children of men.
4 Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.
For a thousand years, in thy sight, are as yesterday when it is past, and [as] a watch in the night.
5 Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.
Thou carriest them away as with a flood; they are [as] a sleep: in the morning they are like grass [that] groweth up:
6 Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.
In the morning it flourisheth and groweth up; in the evening it is cut down and withereth.
7 Ale my hyneme od hněvu tvého, a prochlivostí tvou jsme zděšeni.
For we are consumed by thine anger, and by thy fury are we troubled.
8 Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.
Thou hast set our iniquities before thee, our secret [sins] in the light of thy countenance.
9 Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.
For all our days pass away in thy wrath: we spend our years as a [passing] thought.
10 Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.
The days of our years are threescore years and ten; and if, by reason of strength, they be fourscore years, yet their pride is labour and vanity, for it is soon cut off, and we fly away.
11 Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?
Who knoweth the power of thine anger? and thy wrath according to the fear of thee?
12 Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.
So teach [us] to number our days, that we may acquire a wise heart.
13 Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.
Return, Jehovah: how long? and let it repent thee concerning thy servants.
14 Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.
Satisfy us early with thy loving-kindness; that we may sing for joy and be glad all our days.
15 Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.
Make us glad according to the days [wherein] thou hast afflicted us, according to the years [wherein] we have seen evil.
16 Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.
Let thy work appear unto thy servants, and thy majesty unto their sons.
17 Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.
And let the beauty of Jehovah our God be upon us; and establish thou the work of our hands upon us: yea, the work of our hands, establish thou it.
