Žalmy 9
1 Přednímu zpěváku na al mutlabben, žalm Davidův. Oslavovati tě budu, Hospodine, celým srdcem svým, vypravovati budu všecky divné skutky tvé.
Načelniku godbe, visoke do srednje, psalm Davidov. Slavil bodem, Gospod, iz vsega srca svojega, oznanjal vsa čudovita dela tvoja,
2 Radovati a veseliti se budu v tobě, žalmy zpívati budu jménu tvému, ó Nejvyšší,
Veselil se bodem in radoval v tebi, prepeval bodem tvojemu imenu, Najvišji:
3 Proto že nepřátelé moji jsou nazpět obráceni, že klesli, a zahynuli od tváři tvé.
Da sovražniki moji umikajoč se padajo in ginejo pred obličjem tvojim.
4 Nebo jsi vyvedl soud můj a při mou, posadils se na stolici soudce spravedlivý.
Ker sodil si pravico mojo in pravdo mojo, sedel si na prestolu, o branitelj pravice.
5 Ohromil jsi národy, zatratils bezbožníka, jméno jejich vyhladil jsi na věčné věky.
Pokaral si narode, pogubil krivičnega, ime njih si izbrisal na večne čase.
6 Ó nepříteli, již-li jsou dokonány zhouby tvé na věky? Již-li jsi města podvrátil? Zahynula památka jejich s nimi.
O sovražnik, konec je razdevanja na veke, in uničil si mesta njih, njih spomin je poginil.
7 Ale Hospodin na věky kraluje, připravil k soudu trůn svůj.
A Gospod bode sedel na veke, pripravljajoč na sodbo prestol svoj.
8 Onť soudí sám okršlek v spravedlnosti, a výpověd činí národům v pravosti.
In sam bode sodil svet pravično, pravde razsojal narodom po vsej pravici.
9 Hospodin zajisté jest útočiště chudého, útočiště v čas ssoužení.
In Gospod bode grad na višini siromaku, grad na višini v časih, ko je v stiski.
10 I budou v tebe doufati, kteříž znají jméno tvé; nebo neopouštíš hledajících tě, Hospodine.
Zaupanje torej bodo imeli v té, kateri poznajo ime tvoje, ker ne zapustiš, Gospod, njih, kateri te iščejo.
11 Žalmy zpívejte Hospodinu, přebývajícímu na Sionu, zvěstujte mezi národy skutky jeho.
Prepevajte Gospoda, ki sedí na Sijonu, oznanjujte ljudstvom dela njegova.
12 Nebo on vyhledává krve, rozpomíná se na ni, aniž se zapomíná na křik utištěných.
On, ki maščuje kri v moritvi prelito, spominja se njih, ne zabi vpitja siromakov ubozih.
13 Smiluj se nade mnou, Hospodine, viz ssoužení mé od těch, kteříž mne nenávidí, ty, kterýž mne vyzdvihuješ z bran smrti,
Milost mi izkaži, Gospod, ozri se v ponižanje moje od sovražnikov mojih, dvigni me izpred smrtnih vrât:
14 Abych vypravoval všecky chvály tvé v branách dcery Sionské, a veselil se v spasení tvém.
Da oznanjam vesoljno slavo tvojo med vrati hčere Sijonske, radujem se v blaginji tvoji.
15 Pohříženiť jsou národové v jámě, kterouž udělali; v osídle, kteréž polékli, uvázla noha jejich.
Pogreznili so se narodi v jamo, katero so bili napravili; v mrežo, katero zo bili skrili, vjela se je njih noga.
16 Přišelť jest v známost Hospodin, pomstu učiniv; v díle rukou svých zapletl se bezbožník. Higgaion (Sélah)
Pokazal se je Gospod po sodbi, katero je storil; v svojem lastnem delu zapletel se je krivični; vsega pomiselka vredno!
17 Obráceni buďte bezbožníci do pekla, všickni národové, kteříž se zapomínají nad Bohem. (Sheol h7585)
Nazaj se bodo podili krivični noter do groba; vsi narodi, ki so pozabili Boga. (Sheol h7585)
18 Neboť nebude dán chudý u věčné zapomenutí; očekávání ssoužených nezahyneť na věky.
Ker siromak naj se ne pozabi nikdar: ubogih upanje ne pogine vekomaj.
19 Povstaniž, Hospodine, ať se nesilí člověk; národové buďte souzeni před tebou.
Vstani, Gospod, da se ne ojači človek; sodba pridi nad narode pred obličjem tvojim.
20 Pusť na ně strach, ó Hospodine, ať tomu porozumějí národové, že smrtelní jsou. (Sélah)
V strah jih primi, Gospod; siloma naj spoznajo narodi, da so umrjoči.
