< Žalmy 9 >
1 Přednímu zpěváku na al mutlabben, žalm Davidův. Oslavovati tě budu, Hospodine, celým srdcem svým, vypravovati budu všecky divné skutky tvé.
Psalmus David, in finem pro occultis filii. Confitebor tibi Domine in toto corde meo: narrabo omnia mirabilia tua.
2 Radovati a veseliti se budu v tobě, žalmy zpívati budu jménu tvému, ó Nejvyšší,
Laetabor et exultabo in te: psallam nomini tuo Altissime,
3 Proto že nepřátelé moji jsou nazpět obráceni, že klesli, a zahynuli od tváři tvé.
In convertendo inimicum meum retrorsum: infirmabuntur, et peribunt a facie tua.
4 Nebo jsi vyvedl soud můj a při mou, posadils se na stolici soudce spravedlivý.
Quoniam fecisti iudicium meum et causam meam: sedisti super thronum qui iudicas iustitiam.
5 Ohromil jsi národy, zatratils bezbožníka, jméno jejich vyhladil jsi na věčné věky.
Increpasti Gentes, et periit impius: nomen eorum delesti in aeternum et in saeculum saeculi.
6 Ó nepříteli, již-li jsou dokonány zhouby tvé na věky? Již-li jsi města podvrátil? Zahynula památka jejich s nimi.
Inimici defecerunt frameae in finem: et civitates eorum destruxisti. Periit memoria eorum cum sonitu:
7 Ale Hospodin na věky kraluje, připravil k soudu trůn svůj.
et Dominus in aeternum permanet. Paravit in iudicio thronum suum:
8 Onť soudí sám okršlek v spravedlnosti, a výpověd činí národům v pravosti.
et ipse iudicabit orbem terrae in aequitate, iudicabit populos in iustitia.
9 Hospodin zajisté jest útočiště chudého, útočiště v čas ssoužení.
Et factus est Dominus refugium pauperi: adiutor in opportunitatibus, in tribulatione.
10 I budou v tebe doufati, kteříž znají jméno tvé; nebo neopouštíš hledajících tě, Hospodine.
Et sperent in te qui noverunt nomen tuum: quoniam non dereliquisti quaerentes te Domine.
11 Žalmy zpívejte Hospodinu, přebývajícímu na Sionu, zvěstujte mezi národy skutky jeho.
Psallite Domino, qui habitat in Sion: annunciate inter Gentes studia eius:
12 Nebo on vyhledává krve, rozpomíná se na ni, aniž se zapomíná na křik utištěných.
Quoniam requirens sanguinem eorum recordatus est: non est oblitus clamorem pauperum.
13 Smiluj se nade mnou, Hospodine, viz ssoužení mé od těch, kteříž mne nenávidí, ty, kterýž mne vyzdvihuješ z bran smrti,
Miserere mei Domine: vide humilitatem meam de inimicis meis.
14 Abych vypravoval všecky chvály tvé v branách dcery Sionské, a veselil se v spasení tvém.
Qui exaltas me de portis mortis, ut annunciem omnes laudationes tuas in portis filiae Sion.
15 Pohříženiť jsou národové v jámě, kterouž udělali; v osídle, kteréž polékli, uvázla noha jejich.
Exultabo in salutari tuo: infixae sunt Gentes in interitu, quem fecerunt. In laqueo isto, quem absconderunt, comprehensus est pes eorum.
16 Přišelť jest v známost Hospodin, pomstu učiniv; v díle rukou svých zapletl se bezbožník. Higgaion (Sélah)
Cognoscetur Dominus iudicia faciens: in operibus manuum suarum comprehensus est peccator.
17 Obráceni buďte bezbožníci do pekla, všickni národové, kteříž se zapomínají nad Bohem. (Sheol )
Convertantur peccatores in infernum, omnes Gentes quae obliviscuntur Deum. (Sheol )
18 Neboť nebude dán chudý u věčné zapomenutí; očekávání ssoužených nezahyneť na věky.
Quoniam non in finem oblivio erit pauperis: patientia pauperum non peribit in finem.
19 Povstaniž, Hospodine, ať se nesilí člověk; národové buďte souzeni před tebou.
Exurge Domine, non confortetur homo: iudicentur Gentes in conspectu tuo:
20 Pusť na ně strach, ó Hospodine, ať tomu porozumějí národové, že smrtelní jsou. (Sélah)
Constitue Domine legislatorem super eos: ut sciant Gentes quoniam homines sunt.