Žalmy 9
1 Přednímu zpěváku na al mutlabben, žalm Davidův. Oslavovati tě budu, Hospodine, celým srdcem svým, vypravovati budu všecky divné skutky tvé.
“To the chief musician upon Muthlabben, a psalm of David.” I will thank the Lord with all my heart: I will relate all thy marvelous deeds.
2 Radovati a veseliti se budu v tobě, žalmy zpívati budu jménu tvému, ó Nejvyšší,
I will rejoice and exult in thee: I will sing praise to thy name, O thou Most High:
3 Proto že nepřátelé moji jsou nazpět obráceni, že klesli, a zahynuli od tváři tvé.
When my enemies are turned backward, [when] they fall and perish at thy presence.
4 Nebo jsi vyvedl soud můj a při mou, posadils se na stolici soudce spravedlivý.
For thou hast conducted my dispute and my cause; thou hast sat on the throne as a righteous judge.
5 Ohromil jsi národy, zatratils bezbožníka, jméno jejich vyhladil jsi na věčné věky.
Thou hast rebuked nations, thou hast caused the wicked to perish, their name hast thou blotted out for ever and ever.
6 Ó nepříteli, již-li jsou dokonány zhouby tvé na věky? Již-li jsi města podvrátil? Zahynula památka jejich s nimi.
O thou enemy, the ruins are passed away for ever, and the cities which thou hast destroyed, —lost is their memorial, yea, theirs.
7 Ale Hospodin na věky kraluje, připravil k soudu trůn svůj.
But the Lord will sit enthroned for ever: he hath established for giving judgment his throne.
8 Onť soudí sám okršlek v spravedlnosti, a výpověd činí národům v pravosti.
And he will judge the world with righteousness, he shall decide for the people, with equity.
9 Hospodin zajisté jest útočiště chudého, útočiště v čas ssoužení.
The Lord also will be a strong-hold for the oppressed, a strong-hold in times of distress.
10 I budou v tebe doufati, kteříž znají jméno tvé; nebo neopouštíš hledajících tě, Hospodine.
And they that know thy name will put their trust in thee; for thou hast not forsaken those that seek thee, O Lord.
11 Žalmy zpívejte Hospodinu, přebývajícímu na Sionu, zvěstujte mezi národy skutky jeho.
Sing praises to the Lord, who dwelleth in Zion: announce among the people his deeds.
12 Nebo on vyhledává krve, rozpomíná se na ni, aniž se zapomíná na křik utištěných.
For he, that inquireth after acts of blood, hath remembered them: he hath not forgotten the cry of the afflicted.
13 Smiluj se nade mnou, Hospodine, viz ssoužení mé od těch, kteříž mne nenávidí, ty, kterýž mne vyzdvihuješ z bran smrti,
Be gracious unto me, O Lord; have regard to my affliction [coming] from those that hate me, thou who liftest me up from the gates of death:
14 Abych vypravoval všecky chvály tvé v branách dcery Sionské, a veselil se v spasení tvém.
In order that I may relate all thy praises in the gates of the daughters of Zion: I will be glad in thy salvation.
15 Pohříženiť jsou národové v jámě, kterouž udělali; v osídle, kteréž polékli, uvázla noha jejich.
Sunk are nations in the ditch that they have prepared: in this net which they had laid in secret is their own foot caught.
16 Přišelť jest v známost Hospodin, pomstu učiniv; v díle rukou svých zapletl se bezbožník. Higgaion (Sélah)
The Lord is made known: he executed justice: through the doing of his own hands is the wicked ensnared. Higgayon, (Selah)
17 Obráceni buďte bezbožníci do pekla, všickni národové, kteříž se zapomínají nad Bohem. (Sheol h7585)
The wicked shall return into hell, all the nations that are forgetful of God. (Sheol h7585)
18 Neboť nebude dán chudý u věčné zapomenutí; očekávání ssoužených nezahyneť na věky.
For not everlastingly shall the needy be forgotten: the expectation of the poor shall not perish for ever.
19 Povstaniž, Hospodine, ať se nesilí člověk; národové buďte souzeni před tebou.
Arise, O Lord; let not the mortal boast of his strength; let nations be judged before thy face.
20 Pusť na ně strach, ó Hospodine, ať tomu porozumějí národové, že smrtelní jsou. (Sélah)
Place, O Lord, fear over them: let nations know, that they are but mortals. (Selah)
