Žalmy 89
1 Vyučující, složený od Etana Ezrachitského. O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu, od národu do pronárodu zvěstovati budu pravdu tvou ústy svými.
O Gospodovih milostih bom prepeval na veke, s svojimi usti bom vsem rodovom razglašal tvojo zvestobo.
2 Nebo jsem řekl: Na věky milosrdenství vzdělávati se bude, na nebi utvrdíš pravdu svou, o nížs řekl:
Kajti rekel sem: »Usmiljenje bo zgrajeno na veke, svojo zvestobo boš utrdil v samih nebesih.«
3 Učinil jsem smlouvu s vyvoleným svým, přisáhl jsem Davidovi služebníku svému,
S svojim izbranim sem sklenil zavezo, prisegel sem Davidu, svojemu služabniku:
4 Že až na věky utvrdím símě tvé, a vzdělám od národu do národu trůn tvůj. (Sélah)
»Tvoje seme bom utrdil na veke in tvoj prestol zgradil za vse rodove.« (Sela)
5 Protož oslavují nebesa div tvůj, Hospodine, i pravdu tvou v shromáždění svatých.
Nebesa bodo hvalila tvoje čudeže, oh Gospod, tudi tvojo zvestobo v skupnosti svetih.
6 Nebo kdo na nebi přirovnán býti může Hospodinu? Kdo jest podobný Hospodinu mezi syny silných?
Kajti kdo na nebu bi bil lahko primerjan z Gospodom? Kdo izmed sinov mogočnega bi bil lahko podoben Gospodu?
7 Bůh i v shromáždění svatých strašlivý jest náramně, a hrozný nade všecky vůkol něho.
Boga se je silno bati v zboru svetih in spoštujejo ga vsi tisti, ki so okoli njega.
8 Hospodine Bože zástupů, kdo jest jako ty, silný Hospodin? Nebo pravda tvá tobě přístojí všudy vůkol.
Oh Gospod Bog nad bojevniki, kdo je močan Gospod, podoben tebi ali tvoji zvestobi naokoli tebe?
9 Ty panuješ nad dutím moře; když se zdvihají vlny jeho, ty je skrocuješ.
Ti vladaš besnenju morja; ko njegovi valovi vstanejo, jih ti umirjaš.
10 Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své.
Zlomil si Rahaba na koščke, kakor nekoga, ki je umorjen, s svojim močnim laktom si razkropil svoje sovražnike.
11 Tváť jsou nebesa, tvá také i země, okršlek i plnost jeho ty jsi založil.
Nebo je tvoje, tudi zemlja je tvoja; kar se tiče zemeljskega [kroga] in njegove polnosti, si jih ti utemeljil.
12 Půlnoční i polední strana, kteréž jsi ty stvořil, i Tábor a Hermon o tvém jménu zpívají.
Sever in jug, ti si ju ustvaril; Tabor in Hermon se bosta veselila v tvojem imenu.
13 Tvé rámě jest přemocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá.
Ti imaš mogočen laket, močna je tvoja roka in visoka je tvoja desnica.
14 Spravedlnost a soud jsou základem trůnu tvého, milosrdenství a pravda předcházejí tvář tvou.
Pravičnost in sodba sta prebivališče tvojega prestola, usmiljenje in resnica bosta šla pred tvojim obličjem.
15 Blahoslavený lid, kterýž zná zvuk tvůj; tiť, Hospodine, v světle oblíčeje tvého choditi budou.
Blagoslovljeno je ljudstvo, ki pozna radosten zvok. Hodili bodo, oh Gospod, v svetlobi tvojega obličja.
16 Ve jménu tvém plésati budou každého dne, a v spravedlnosti tvé vyvýší se.
V tvojem imenu se bodo veselili ves dan in v tvoji pravičnosti bodo povišani.
17 Nebo sláva síly jejich ty jsi, a z milosti tvé k zvýšení přijde roh náš.
Kajti ti si slava njihove moči in v tvoji naklonjenosti bo naš rog povišan.
18 Nebo štít náš jest Hospodinův, a svatého Izraelského král náš.
Kajti Gospod je naša obramba in Sveti Izraelov je naš kralj.
19 Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu.
Potem svojemu svetemu spregovoriš v videnju in rečeš: »Položil sem pomoč na nekoga, ki je mogočen, povišal sem enega izbranega izmed ljudstva.
20 Nalezl jsem Davida služebníka svého, olejem svým svatým pomazal jsem ho.
Našel sem Davida, svojega služabnika; s svojim svetim oljem sem ga mazilil.
21 A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu.
Z njim bo moja roka utrjena; tudi moj laket ga bo krepil.
22 Nebudeť ho moci nuziti nepřítel, ani člověk nešlechetný trápiti.
Sovražnik se ne bo maščeval nad njim niti ga sin zlobnosti [ne bo] prizadel.
23 Nebo potru před tváří jeho protivníky jeho, a ty, kteříž ho nenávidí, porazím.
Njegove sovražnike bom premagal pred njegovim obrazom in nadlegoval tiste, ki ga sovražijo.
24 Nadto pravda má a milosrdenství mé s ním bude, a ve jménu mém vyvýšen bude roh jeho.
Toda z njim bosta moja zvestoba in moje usmiljenje in v mojem imenu bo povišan njegov rog.
25 A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho.
Njegovo roko bom postavil tudi na morje in njegovo desnico na reke.
26 On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého.
Klical bo k meni: ›Ti si moj oče, moj Bog in skala rešitve moje duše.‹
27 Já také za prvorozeného vystavím jej, a za vyššího králů zemských.
Prav tako mu bom dal svojega prvorojenca, višje kakor kralje zemlje.
28 Na věky zachovám jemu milosrdenství své, a smlouva s ním stálá bude.
Svoje usmiljenje bom zanj ohranil na vékomaj in moja zaveza bo trdno stala z njim.
29 Učiním i to, aby na věky trvalo símě jeho, a trůn jeho jako dnové nebes.
Tudi njegovemu semenu bom storil, da ostane na veke in njegov prestol kakor nebeški dnevi.
30 Jestliže by pak synové jeho opustili zákon můj, a v soudech mých nechodili,
Če njegovi otroci zapustijo mojo postavo in ne hodijo po mojih sodbah,
31 Jestliže by ustanovení mých poškvrnili, a přikázaní mých neostříhali:
če prelomijo moje zakone in se ne držijo mojih zapovedi,
32 Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich,
potem bom s palico obiskal njihov prestopek in njihovo krivičnost z bičanjem.
33 Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své.
Vendar pa svoje ljubeče skrbnosti ne bom popolnoma odvzel od njega niti svoji zvestobi [ne bom] pustil, da se izneveri.
34 Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním.
Svoje zaveze ne bom prelomil niti predrugačil stvari, ki je odšla iz mojih ustnic.
35 Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi,
Enkrat sem prisegel pri svoji svetosti, da Davidu ne bom lagal.
36 Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou,
Njegovo seme bo ostalo na veke in njegov prestol kakor sonce pred menoj.
37 Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní.
Kakor luna bo utrjen na veke in kakor zvesta priča na nebu.« (Sela)
38 Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého.
Toda ti si zavrgel in prezrl, ogorčen si bil s svojim maziljencem.
39 Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem.
Razveljavil si zavezo svojega služabnika. Njegovo krono si oskrunil in jo vrgel na tla.
40 Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel.
Porušil si vse njegove ograje; njegova oporišča si privedel do propada.
41 Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým.
Vsi mimoidoči ga plenijo. Graja je svojim sosedom.
42 Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho.
Dvignil si desnico njegovih nasprotnikov; vsem njegovim sovražnikom si storil, da se veselijo.
43 Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji.
Obrnil si tudi ostrino njegovega meča in ga nisi naredil, da se zoperstavi v bitki.
44 Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem.
Njegovi slavi si storil, da preneha in njegov prestol si vrgel na tla.
45 Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. (Sélah)
Dneve njegove mladosti si skrajšal. Pokril si ga s sramoto. (Sela)
46 Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá?
Doklej, Gospod? Se hočeš skrivati na veke? Bo tvoj bes gorel kakor ogenj?
47 Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské?
Spomni se, kako kratek je moj čas. Zakaj si vse ljudi naredil zaman?
48 Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? (Sélah) (Sheol h7585)
Kateri človek je, kdor živi in ne bo videl smrti? Ali bo svojo dušo osvobodil pred roko groba? (Sela) (Sheol h7585)
49 Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Přísahuť jsi učinil Davidovi, v pravdě své.
Gospod, kje so tvoje prejšnje ljubeče skrbnosti, katere v svoji resnici prisegaš Davidu?
50 Pamatuj, Pane, na útržky činěné služebníkům tvým, a jak jsem já nosil v lůně svém potupu ode všech nejmocnějších národů,
Spomni se, Gospod, graje svojih služabnikov; kako v svojih prsih nosim grajo vseh mogočnih ljudi,
51 Jak jsou utrhali nepřátelé tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali šlepějím pomazaného tvého.
s čimer so grajali tvoji sovražniki, oh Gospod, s čimer so grajali stopinje tvojega maziljenca.
52 Budiž pochválen Hospodin na věky, Amen i Amen.
Blagoslovljen bodi Gospod na vékomaj. Amen in Amen.
