Žalmy 89
1 Vyučující, složený od Etana Ezrachitského. O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu, od národu do pronárodu zvěstovati budu pravdu tvou ústy svými.
Милости ћу Господње певати увек, од колена на колено јављаћу истину Твоју устима својим.
2 Nebo jsem řekl: Na věky milosrdenství vzdělávati se bude, na nebi utvrdíš pravdu svou, o nížs řekl:
Јер знам да је зававек основана милост, и на небесима да си утврдио истину своју, рекавши:
3 Učinil jsem smlouvu s vyvoleným svým, přisáhl jsem Davidovi služebníku svému,
"Учиних завет с избраним својим, заклех се Давиду, слузи свом:
4 Že až na věky utvrdím símě tvé, a vzdělám od národu do národu trůn tvůj. (Sélah)
Довека ћу утврђивати семе твоје и престо твој уређивати од колена до колена."
5 Protož oslavují nebesa div tvůj, Hospodine, i pravdu tvou v shromáždění svatých.
Небо казује чудеса Твоја, Господе, и истину Твоју сабор светих.
6 Nebo kdo na nebi přirovnán býti může Hospodinu? Kdo jest podobný Hospodinu mezi syny silných?
Јер ко је над облацима раван Господу? Ко ће се изједначити с Господом међу синовима Божијим?
7 Bůh i v shromáždění svatých strašlivý jest náramně, a hrozný nade všecky vůkol něho.
Богу се ваља клањати на сабору светих, страшнији је од свих који су око Њега.
8 Hospodine Bože zástupů, kdo jest jako ty, silný Hospodin? Nebo pravda tvá tobě přístojí všudy vůkol.
Господе, Боже над војскама! Ко је силан као Ти, Боже? И истина је Твоја око Тебе.
9 Ty panuješ nad dutím moře; když se zdvihají vlny jeho, ty je skrocuješ.
Ти владаш над силом морском; кад подигне вале своје, Ти их укроћаваш.
10 Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své.
Ти си оборио охоли Мисир као рањеника, крепком мишицом својом расејао си непријатеље своје.
11 Tváť jsou nebesa, tvá také i země, okršlek i plnost jeho ty jsi založil.
Твоје је небо и Твоја је земља; Ти си саздао васиљену и шта је год у њој.
12 Půlnoční i polední strana, kteréž jsi ty stvořil, i Tábor a Hermon o tvém jménu zpívají.
Север и југ Ти си створио, Тавор и Ермон о Твом се имену радује.
13 Tvé rámě jest přemocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá.
Твоја је мишица крепка, силна је рука Твоја, и висока десница Твоја.
14 Spravedlnost a soud jsou základem trůnu tvého, milosrdenství a pravda předcházejí tvář tvou.
Благост је и правда подножје престолу Твом, милост и истина иде пред лицем Твојим.
15 Blahoslavený lid, kterýž zná zvuk tvůj; tiť, Hospodine, v světle oblíčeje tvého choditi budou.
Благо народу који зна трубну поклич! Господе! У светлости лица Твог они ходе;
16 Ve jménu tvém plésati budou každého dne, a v spravedlnosti tvé vyvýší se.
Именом се Твојим радују сав дан, и правдом Твојом узвишују се.
17 Nebo sláva síly jejich ty jsi, a z milosti tvé k zvýšení přijde roh náš.
Јер си Ти красота силе њихове, и по милости Твојој узвишује се рог наш.
18 Nebo štít náš jest Hospodinův, a svatého Izraelského král náš.
Јер је од Господа одбрана наша, и од Светог Израиљевог цар наш.
19 Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu.
Тада си говорио у утвари вернима својим, и рекао: "Послах помоћ јунаку, узвисих избраног свог из народа.
20 Nalezl jsem Davida služebníka svého, olejem svým svatým pomazal jsem ho.
Нађох Давида, слугу свог, светим уљем својим помазах га.
21 A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu.
Рука ће моја бити једнако с њим, и мишица моја крепиће га.
22 Nebudeť ho moci nuziti nepřítel, ani člověk nešlechetný trápiti.
Неће га непријатељ надвладати, и син безакоња неће му досадити.
23 Nebo potru před tváří jeho protivníky jeho, a ty, kteříž ho nenávidí, porazím.
Потрћу пред лицем његовим непријатеље његове, и ненавиднике његове поразићу.
24 Nadto pravda má a milosrdenství mé s ním bude, a ve jménu mém vyvýšen bude roh jeho.
Истина је моја и милост моја с њим; и у моје име узвисиће се рог његов.
25 A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho.
Пружићу на море руку његову, и на реке десницу његову.
26 On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého.
Он ће ме звати: Ти си Отац мој, Бог мој и град спасења мог.
27 Já také za prvorozeného vystavím jej, a za vyššího králů zemských.
И ја ћу га учинити првенцем, вишим од царева земаљских.
28 Na věky zachovám jemu milosrdenství své, a smlouva s ním stálá bude.
Довека ћу му хранити милост своју, и завет је мој с њим веран.
29 Učiním i to, aby na věky trvalo símě jeho, a trůn jeho jako dnové nebes.
Продужићу семе његово довека, и престо његов као дане небеске.
30 Jestliže by pak synové jeho opustili zákon můj, a v soudech mých nechodili,
Ако синови његови оставе закон мој, и не узиду у заповестима мојим;
31 Jestliže by ustanovení mých poškvrnili, a přikázaní mých neostříhali:
Ако погазе уредбе моје, и заповести моје не сачувају,
32 Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich,
Онда ћу их покарати прутом за непокорност, и ранама за безакоње њихово;
33 Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své.
Али милости своје нећу узети од њега, нити ћу преврнути истином својом;
34 Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním.
Нећу погазити завет свој, и шта је изашло из уста мојих нећу порећи.
35 Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi,
Једном се заклех светошћу својом; зар да слажем Давиду?
36 Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou,
Семе ће његово трајати довека, и престо његов као сунце преда мном;
37 Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní.
Он ће стајати увек као месец и верни сведок у облацима."
38 Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého.
А сад си одбацио и занемарио, разгневио си се на помазаника свог;
39 Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem.
Занемарио си завет са слугом својим, бацио си на земљу венац његов.
40 Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel.
Развалио си све ограде његове, градове његове обратио си у зидине.
41 Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým.
Плене га сви који пролазе онуда, поста подсмех у суседа својих.
42 Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho.
Узвисио си десницу непријатеља његових, обрадовао си све противнике његове.
43 Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji.
Завратио си оштрице мача његовог, и ниси га укрепио у боју;
44 Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem.
Узео си му светлост, и престо његов оборио си на земљу;
45 Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. (Sélah)
Скратио си дане младости његове и обукао га у срамоту.
46 Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá?
Докле ћеш се, Господе, једнако одвраћати, докле ће као огањ пламтети гнев Твој?
47 Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské?
Опомени се какав је век мој, како си ни на шта створио све синове Адамове?
48 Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? (Sélah) (Sheol h7585)
Који је човек живео и није смрти видео, и избавио душу своју из руку паклених? (Sheol h7585)
49 Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Přísahuť jsi učinil Davidovi, v pravdě své.
Где су пређашње милости Твоје, Господе? Клео си се Давиду истином својом.
50 Pamatuj, Pane, na útržky činěné služebníkům tvým, a jak jsem já nosil v lůně svém potupu ode všech nejmocnějších národů,
Опомени се, Господе, прекора слугу својих, који носим у недрима својим од свих силних народа,
51 Jak jsou utrhali nepřátelé tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali šlepějím pomazaného tvého.
Којим коре непријатељи Твоји, Господе, којим коре траг помазаника Твог.
52 Budiž pochválen Hospodin na věky, Amen i Amen.
Благословен Господ увек! Амин, амин.
