< Žalmy 89 >

1 Vyučující, složený od Etana Ezrachitského. O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu, od národu do pronárodu zvěstovati budu pravdu tvou ústy svými.
Ho saboeko nainai’e ty fiferenaiña’ Iehovà, hampahafohineko am-bava ze hene tariratse mifandimbe ty figahiña’o.
2 Nebo jsem řekl: Na věky milosrdenství vzdělávati se bude, na nebi utvrdíš pravdu svou, o nížs řekl:
Fa hoe iraho: mioreñe nainai’e ty fiferenaiñañe, najado’o andindiñe ao ty figahiña’o.
3 Učinil jsem smlouvu s vyvoleným svým, přisáhl jsem Davidovi služebníku svému,
Nanoeko fañina amy jinobokoy, nifanta amy Davide mpitorokoy:
4 Že až na věky utvrdím símě tvé, a vzdělám od národu do národu trůn tvůj. (Sélah)
Hajadoko pak’añ’afeafe’e o tarira’oo, naho hatroako amo hene tariratseo ty fiambesam-panjakà’o. Selà
5 Protož oslavují nebesa div tvůj, Hospodine, i pravdu tvou v shromáždění svatých.
Ho rengè’ o likerañeo o halatsà’oo ry Iehovà, naho ty figahiña’o am-pivori’ o noro’oo.
6 Nebo kdo na nebi přirovnán býti může Hospodinu? Kdo jest podobný Hospodinu mezi syny silných?
Fa ia an-dikerañe ao ty mañirinkiriñe am’ Iehovà? Ia amo ana’ o manjofakeo ty hambakambañe am’ Iehovà?
7 Bůh i v shromáždění svatých strašlivý jest náramně, a hrozný nade všecky vůkol něho.
I Andrianañahare añeveña’ ty fivori’ o noro’eo; hene ilatsa’ o miariseho’ azeo.
8 Hospodine Bože zástupů, kdo jest jako ty, silný Hospodin? Nebo pravda tvá tobě přístojí všudy vůkol.
Ry Iehovà Andrianañahare’ i Màroy, ia ty mañirinkiriñe azo? Ry Ià maozatseo, ohoñe’ty figahiña’o.
9 Ty panuješ nad dutím moře; když se zdvihají vlny jeho, ty je skrocuješ.
Fehe’o ty fitroña’ o riakeo, ie mitroatse o alo’eo le ampipendreñe’o.
10 Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své.
Dinemodemo’o ty Rahabe manahake o vinonoo; binaibaim-pitàn-kaozara’o o rafelahi’oo.
11 Tváť jsou nebesa, tvá také i země, okršlek i plnost jeho ty jsi založil.
Azo o likerañeo, Azo ka ty tane toy; ty voatse toy naho ty halifora’e. Ihe ro nañoreñe iareo.
12 Půlnoční i polední strana, kteréž jsi ty stvořil, i Tábor a Hermon o tvém jménu zpívají.
Ty avaratse naho ty atimo, songa nitsenè’o; rebehe’ i Tabore naho i Kermone ty tahina’o.
13 Tvé rámě jest přemocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá.
Maozatse ty sira’o, fatratse ty fità’o, mionjoñe ty fitàn-kavana’o.
14 Spravedlnost a soud jsou základem trůnu tvého, milosrdenství a pravda předcházejí tvář tvou.
Ty havañonañe naho ty hatò ro fioreñam-piambesa’o; iatrefa’ ty fiferenaiñañe naho ty havantañañe.
15 Blahoslavený lid, kterýž zná zvuk tvůj; tiť, Hospodine, v světle oblíčeje tvého choditi budou.
Haha t’ondaty mahafohiñe i fipoñafam-peoy, Hañavelo ami’ty fireandrean- dahara’o iereo, ry Iehovà;
16 Ve jménu tvém plésati budou každého dne, a v spravedlnosti tvé vyvýší se.
I tahina’oy ty hitreña’ iareo lomoñandro, ie onjoñe’ ty havantaña’o.
17 Nebo sláva síly jejich ty jsi, a z milosti tvé k zvýšení přijde roh náš.
Ihe ro enge’ ty haozara’iareo, mañonjoñe ty tsifa’ay ty fañosiha’o.
18 Nebo štít náš jest Hospodinův, a svatého Izraelského král náš.
A i Iehovà ty fikalan-defo’ay, a i Masi’ Israeley ty Mpanjaka’ay
19 Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu.
Teo ty nitsarae’o añ’aroñaroñe amo noro’oo, ty hoe: fa nìmbaeko i fanalolahiy; fa nonjoneko ty jinoboñe am’ ondatio,
20 Nalezl jsem Davida služebníka svého, olejem svým svatým pomazal jsem ho.
nitreako t’i Davide mpitoroko; i norizako amy soliko miavakeiy.
21 A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu.
Ho gañe ama’e ty tañako, hampaozatse aze ka ty sirako
22 Nebudeť ho moci nuziti nepřítel, ani člověk nešlechetný trápiti.
Tsy hamañahy aze o rafelahio, tsy hampilovilovy aze i anan-karatiañey.
23 Nebo potru před tváří jeho protivníky jeho, a ty, kteříž ho nenávidí, porazím.
Ho demoheko añatrefa’e o rafelahi’eo, vaho ho zevoñeko o malaiñ’azeo.
24 Nadto pravda má a milosrdenství mé s ním bude, a ve jménu mém vyvýšen bude roh jeho.
Ho ama’e ty figahiñako naho ty fiferenaiñako, ty añarako ro fañonjonañe ty tsifa’e.
25 A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho.
Hasampeko amy riakey ka ty fità’e, naho ty fitàn-kavana’e amo sakao.
26 On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého.
Ho kanjie’e ami’ty hoe: Ihe ro Raeko, Andrianañahareko, vaho ty lamilamim-pandrombahañe ahiko.
27 Já také za prvorozeného vystavím jej, a za vyššího králů zemských.
Hanoeko tañoloñoloñako re ho talèm-panjaka’ ty tane toy.
28 Na věky zachovám jemu milosrdenství své, a smlouva s ním stálá bude.
Hambenako ami’ty fiferenaiñako nainai’e, le hijadoñe ama’e ty fañinako.
29 Učiním i to, aby na věky trvalo símě jeho, a trůn jeho jako dnové nebes.
Haoreko tsy ho modo nainai’e o tarira’eo, ho mira amo andron-dikerañeo ty fiambesa’e.
30 Jestliže by pak synové jeho opustili zákon můj, a v soudech mých nechodili,
Aa naho zehare’ o ana’eo i Entakoy naho tsy mañavelo amo fepèkoo,
31 Jestliže by ustanovení mých poškvrnili, a přikázaní mých neostříhali:
naho lilare’ iareo o fañèkoo, vaho tsy mitañ’ o fandiliakoo,
32 Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich,
Le ho tiliheko an-kobaiñe ty fiolà’ iareo, naho am-pòfoke o tahi’ iereoo.
33 Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své.
Fe tsy hasintako ama’e ty fiferenaiñako, vaho tsy hivalik’ ami’ty figahiñako.
34 Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním.
Tsy ho tivaeko i fañinakoy, ndra hañova ze naakan-tsoñiko.
35 Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi,
Teo ty nifantàko ami’ty hamasiñako, —zaho tsy handañitse amy Davide—
36 Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou,
Tsy ho modo nainai’e i tiri’ey, vaho manahake i masoandro aolokoy i fiambesa’ey;
37 Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní.
hioreñe nainai’e re manahake i volañey, vaho higahiñe manahake i valolombelon-dikerañey. Selà
38 Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého.
Fe sinoi’o añe iraho, nifarieñe, niviñera’o i noriza’oy.
39 Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem.
Novohe’o ty fañina’o amy mpitoro’oy; nitivae’o an-debok’ao ty sabakan-enge’e.
40 Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel.
Fonga tinorotosi’o o kijoli’eo narotsa’o iaby o rova’eo.
41 Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým.
Ikopaha’ ze hene miary eo; Andrabioña’ o mifankarine ama’eo.
42 Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho.
Naonjo’o ty tañan-kavana’ o malaiñe azeo; nampirebehe’o o rafelahi’e iabio;
43 Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji.
Mbore nafote’o i lelam-pibara’ey le tsy ampijohañe’o an-kotakotak’ ao.
44 Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem.
Najihe’o ty enge’e, naho navokovoko’o an-tane eo i fiambesa’ey.
45 Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. (Sélah)
Nitomore’o o andron-katora’eo, kinolopo’o hasalaran-dre. Selà
46 Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá?
Pak’ombia ry Iehovà? Hietake nainai’e v’iheo? Sikala ombia ty hiforoforoa’ ty fifombo’o hoe afo?
47 Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské?
Tiahio ty habori’ o androkoo, akore ty hakoahañe nitsenè’o ze kila ana’ ondaty!
48 Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? (Sélah) (Sheol h7585)
Ia t’indaty veloñe tsy ho liàn-kavilasy, ho haha’e ami’ty haozara’ i kiboriy hao ty fiai’e? Selà (Sheol h7585)
49 Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Přísahuť jsi učinil Davidovi, v pravdě své.
Aia o fiferenaiña’o haehaeo, ry Talè, ze nifantà’o amy Davide ami’ty figahiña’o?
50 Pamatuj, Pane, na útržky činěné služebníkům tvým, a jak jsem já nosil v lůně svém potupu ode všech nejmocnějších národů,
Tiahio ry Talè, ty fañivañivañe i mpitoro’oy, ie otroñeko añ’arañako ondaty maroo,
51 Jak jsou utrhali nepřátelé tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali šlepějím pomazaného tvého.
ie kinizakiza’ o rafelahi’oo, ry Iehovà, ie ninjè’ iareo o lia’ i noriza’oio;
52 Budiž pochválen Hospodin na věky, Amen i Amen.
Andriañeñe nainai’e t’Iehovà. Ie izay, naho Amena.

< Žalmy 89 >