Žalmy 89
1 Vyučující, složený od Etana Ezrachitského. O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu, od národu do pronárodu zvěstovati budu pravdu tvou ústy svými.
Eine Unterweisung Ethans, des Esrahiten. Ich will singen von der Gnade des HERRN ewiglich und seine Wahrheit verkündigen mit meinem Munde für und für,
2 Nebo jsem řekl: Na věky milosrdenství vzdělávati se bude, na nebi utvrdíš pravdu svou, o nížs řekl:
und sage also: Daß eine ewige Gnade wird aufgehen, und du wirst deine Wahrheit treulich halten im Himmel.
3 Učinil jsem smlouvu s vyvoleným svým, přisáhl jsem Davidovi služebníku svému,
Ich habe einen Bund gemacht mit meinem Auserwählten, ich habe David, meinem Knechte, geschworen:
4 Že až na věky utvrdím símě tvé, a vzdělám od národu do národu trůn tvůj. (Sélah)
Ich will dir ewiglich Samen verschaffen und deinen Stuhl bauen für und für. (Sela)
5 Protož oslavují nebesa div tvůj, Hospodine, i pravdu tvou v shromáždění svatých.
Und die Himmel werden, HERR, deine Wunder preisen und deine Wahrheit in der Gemeine der Heiligen.
6 Nebo kdo na nebi přirovnán býti může Hospodinu? Kdo jest podobný Hospodinu mezi syny silných?
Denn wer mag in den Wolken dem HERRN gleich gelten und gleich sein unter den Kindern der Götter dem HERRN?
7 Bůh i v shromáždění svatých strašlivý jest náramně, a hrozný nade všecky vůkol něho.
Gott ist fast mächtig in der Sammlung der Heiligen und wunderbarlich über alle, die um ihn sind.
8 Hospodine Bože zástupů, kdo jest jako ty, silný Hospodin? Nebo pravda tvá tobě přístojí všudy vůkol.
HERR, Gott, Zebaoth, wer ist wie du, ein mächtiger Gott? Und deine Wahrheit ist um dich her.
9 Ty panuješ nad dutím moře; když se zdvihají vlny jeho, ty je skrocuješ.
Du herrschest über das ungestüme Meer; du stillest seine Wellen, wenn sie sich erheben.
10 Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své.
Du schlägst Rahab zu Tode; du zerstreuest deine Feinde mit deinem starken Arm.
11 Tváť jsou nebesa, tvá také i země, okršlek i plnost jeho ty jsi založil.
Himmel und Erde ist dein; du hast gegründet den Erdboden, und was drinnen ist.
12 Půlnoční i polední strana, kteréž jsi ty stvořil, i Tábor a Hermon o tvém jménu zpívají.
Mitternacht und Mittag hast du geschaffen; Thabor und Hermon jauchzen in deinem Namen.
13 Tvé rámě jest přemocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá.
Du hast einen gewaltigen Arm; stark ist deine Hand und hoch ist deine Rechte.
14 Spravedlnost a soud jsou základem trůnu tvého, milosrdenství a pravda předcházejí tvář tvou.
Gerechtigkeit und Gericht ist deines Stuhls Festung; Gnade und Wahrheit sind vor deinem Angesichte.
15 Blahoslavený lid, kterýž zná zvuk tvůj; tiť, Hospodine, v světle oblíčeje tvého choditi budou.
Wohl dem Volk, das jauchzen kann! HERR, sie werden im Licht deines Antlitzes wandeln.
16 Ve jménu tvém plésati budou každého dne, a v spravedlnosti tvé vyvýší se.
Sie werden über deinem Namen täglich fröhlich sein und in deiner Gerechtigkeit herrlich sein.
17 Nebo sláva síly jejich ty jsi, a z milosti tvé k zvýšení přijde roh náš.
Denn du bist der Ruhm ihrer Stärke und durch deine Gnade wirst du unser Horn erhöhen.
18 Nebo štít náš jest Hospodinův, a svatého Izraelského král náš.
Denn der HERR ist unser Schild, und der Heilige in Israel ist unser König.
19 Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu.
Dazumal redetest du im Gesichte zu deinem Heiligen und sprachest: Ich habe einen Held erwecket, der helfen soll; ich habe erhöhet einen Auserwählten aus dem Volk;
20 Nalezl jsem Davida služebníka svého, olejem svým svatým pomazal jsem ho.
ich habe funden meinen Knecht David, ich habe ihn gesalbet mit meinem heiligen Öle.
21 A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu.
Meine Hand soll ihn erhalten, und mein Arm soll ihn stärken.
22 Nebudeť ho moci nuziti nepřítel, ani člověk nešlechetný trápiti.
Die Feinde sollen ihn nicht überwältigen, und die Ungerechten sollen ihn nicht dämpfen,
23 Nebo potru před tváří jeho protivníky jeho, a ty, kteříž ho nenávidí, porazím.
sondern ich will seine Widersacher schlagen vor ihm her, und die ihn hassen, will ich plagen.
24 Nadto pravda má a milosrdenství mé s ním bude, a ve jménu mém vyvýšen bude roh jeho.
Aber meine Wahrheit und Gnade soll bei ihm sein, und sein Horn soll in meinem Namen erhaben werden.
25 A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho.
Ich will seine Hand ins Meer stellen und seine Rechte in die Wasser.
26 On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého.
Er wird mich nennen also: Du bist mein Vater, mein Gott und Hort, der mir hilft.
27 Já také za prvorozeného vystavím jej, a za vyššího králů zemských.
Und ich will ihn zum ersten Sohn machen, allerhöchst unter den Königen auf Erden.
28 Na věky zachovám jemu milosrdenství své, a smlouva s ním stálá bude.
Ich will ihm ewiglich behalten meine Gnade, und mein Bund soll ihm fest bleiben.
29 Učiním i to, aby na věky trvalo símě jeho, a trůn jeho jako dnové nebes.
Ich will ihm ewiglich Samen geben und seinen Stuhl, solange der Himmel währet, erhalten.
30 Jestliže by pak synové jeho opustili zákon můj, a v soudech mých nechodili,
Wo aber seine Kinder mein Gesetz verlassen und in meinen Rechten nicht wandeln,
31 Jestliže by ustanovení mých poškvrnili, a přikázaní mých neostříhali:
so sie meine Ordnungen entheiligen und meine Gebote nicht halten,
32 Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich,
will ich ihre Sünde mit der Rute heimsuchen und ihre Missetat mit Plagen.
33 Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své.
Aber meine Gnade will ich nicht von ihm wenden und meine Wahrheit nicht lassen fehlen.
34 Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním.
Ich will meinen Bund nicht entheiligen und nicht ändern, was aus meinem Munde gegangen ist.
35 Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi,
Ich habe einst geschworen bei meiner Heiligkeit: Ich will David nicht lügen.
36 Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou,
Sein Same soll ewig sein und sein Stuhl vor mir wie die Sonne;
37 Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní.
wie der Mond soll er ewiglich erhalten sein und gleichwie der Zeuge in den Wolken gewiß sein. (Sela)
38 Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého.
Aber nun verstößest du und verwirfest und zürnest mit deinem Gesalbten.
39 Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem.
Du verstörest den Bund deines Knechtes und trittst seine Krone zu Boden.
40 Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel.
Du zerreißest alle seine Mauern und lässest seine Festen zerbrechen.
41 Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým.
Es rauben ihn alle, die vorübergehen; er ist seinen Nachbarn ein Spott worden.
42 Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho.
Du erhöhest die Rechte seiner Widerwärtigen und erfreuest alle seine Feinde.
43 Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji.
Auch hast du die Kraft seines Schwerts weggenommen und lässest ihn nicht siegen im Streit.
44 Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem.
Du zerstörest seine Reinigkeit und wirfest seinen Stuhl zu Boden.
45 Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. (Sélah)
Du verkürzest die Zeit seiner Jugend und bedeckest ihn mit Hohn. (Sela)
46 Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá?
HERR, wie lange willst du dich so gar verbergen und deinen Grimm wie Feuer brennen lassen?
47 Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské?
Gedenke, wie kurz mein Leben ist! Warum willst du alle Menschen umsonst geschaffen haben?
48 Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? (Sélah) (Sheol h7585)
Wo ist jemand, der da lebet und den Tod nicht sehe, der seine Seele errette aus der Hölle Hand? (Sela) (Sheol h7585)
49 Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Přísahuť jsi učinil Davidovi, v pravdě své.
HERR, wo ist deine vorige Gnade, die du David geschworen hast in deiner Wahrheit?
50 Pamatuj, Pane, na útržky činěné služebníkům tvým, a jak jsem já nosil v lůně svém potupu ode všech nejmocnějších národů,
Gedenke, HERR, an die Schmach deiner Knechte, die ich trage in meinem Schoß von so vielen Völkern allen,
51 Jak jsou utrhali nepřátelé tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali šlepějím pomazaného tvého.
damit dich, HERR, deine Feinde schmähen, damit sie schmähen die Fußtapfen deines Gesalbten.
52 Budiž pochválen Hospodin na věky, Amen i Amen.
