Žalmy 89
1 Vyučující, složený od Etana Ezrachitského. O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu, od národu do pronárodu zvěstovati budu pravdu tvou ústy svými.
Ein Maskil Ethans, des Esrachiten. Die Gnadenerweisungen Jahwes will ich immerdar besingen, will deine Treue allen künftigen Geschlechtern mit meinem Munde verkündigen.
2 Nebo jsem řekl: Na věky milosrdenství vzdělávati se bude, na nebi utvrdíš pravdu svou, o nížs řekl:
Denn du sprachst: “Auf ewig wird die Gnadenverheißung aufgebaut”; auf den Himmel gründetest du deine Treue.
3 Učinil jsem smlouvu s vyvoleným svým, přisáhl jsem Davidovi služebníku svému,
“Ich habe meinen Erwählten eine Zusicherung gegeben, habe meinem Knechte David geschworen:
4 Že až na věky utvrdím símě tvé, a vzdělám od národu do národu trůn tvůj. (Sélah)
“Auf ewig will ich deine Nachkommenschaft fest gegründet sein lassen und für alle künftigen Geschlechter deinen Thron erbauen.” (Sela)
5 Protož oslavují nebesa div tvůj, Hospodine, i pravdu tvou v shromáždění svatých.
Und es preist der Himmel deine Wunder, Jahwe, und deine Treue in der Versammlung der Heiligen.
6 Nebo kdo na nebi přirovnán býti může Hospodinu? Kdo jest podobný Hospodinu mezi syny silných?
Denn wer im Gewölke gleicht Jahwe, ist Jahwe ähnlich unter den Göttersöhnen?
7 Bůh i v shromáždění svatých strašlivý jest náramně, a hrozný nade všecky vůkol něho.
dem Gotte, der überaus schrecklich im Rate der Heiligen und furchtbar über alle um ihn her.
8 Hospodine Bože zástupů, kdo jest jako ty, silný Hospodin? Nebo pravda tvá tobě přístojí všudy vůkol.
Jahwe, du Gott der Heerscharen, wer ist wie du gewaltig, Jah? Und deine Treue ist rings um dich her.
9 Ty panuješ nad dutím moře; když se zdvihají vlny jeho, ty je skrocuješ.
Du beherrschest den Übermut des Meers; wenn sich seine Wellen erheben, du stillst sie.
10 Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své.
Du hast Rahab wie einen Erschlagenen zermalmt; mit deinem starken Arm zerstreutest du deine Feinde.
11 Tváť jsou nebesa, tvá také i země, okršlek i plnost jeho ty jsi založil.
Dein ist der Himmel, dein auch die Erde; der Erdkreis und was ihn füllt, - du hast sie gegründet.
12 Půlnoční i polední strana, kteréž jsi ty stvořil, i Tábor a Hermon o tvém jménu zpívají.
Nord und Süd, du hast sie geschaffen, Thabor und Hermon jubeln über deinen Namen.
13 Tvé rámě jest přemocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá.
Du hast einen Arm voller Kraft; stark ist deine Hand, hoch erhoben deine Rechte.
14 Spravedlnost a soud jsou základem trůnu tvého, milosrdenství a pravda předcházejí tvář tvou.
Gerechtigkeit und Recht ist die Grundfeste deines Throns, Gnade und Treue gehen vor dir her.
15 Blahoslavený lid, kterýž zná zvuk tvůj; tiť, Hospodine, v světle oblíčeje tvého choditi budou.
Wohl dem Volke, das Jubelruf kennt, das, o Jahwe, im Lichte deines Angesichts wandelt!
16 Ve jménu tvém plésati budou každého dne, a v spravedlnosti tvé vyvýší se.
Über deinen Namen frohlocken sie allezeit und stehen groß da durch deine Gerechtigkeit.
17 Nebo sláva síly jejich ty jsi, a z milosti tvé k zvýšení přijde roh náš.
Denn du bist ihre starke Zier, und durch deine Gunst ist unser Horn hoch erhoben.
18 Nebo štít náš jest Hospodinův, a svatého Izraelského král náš.
Denn Jahwe gehört unser Schild und dem Heiligen Israels unser König.
19 Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu.
Damals redetest du im Gesichte zu deinem Frommen und sprachst: “Ich habe ein Diadem auf einen Helden gelegt, einen Erwählten aus dem Volk emporgezogen.
20 Nalezl jsem Davida služebníka svého, olejem svým svatým pomazal jsem ho.
“Ich habe David, meinen Knecht, gefunden, mit meinem heiligen Öl ihn gesalbt,
21 A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu.
“ihn, mit dem meine Hand beständig sein, und den mein Arm stärken wird.
22 Nebudeť ho moci nuziti nepřítel, ani člověk nešlechetný trápiti.
“Kein Feind soll ihn berücken, noch ein Ruchloser ihn überwältigen.
23 Nebo potru před tváří jeho protivníky jeho, a ty, kteříž ho nenávidí, porazím.
“Sondern ich will seine Bedränger vor ihm her zermalmen und, die ihn hassen, will ich schlagen.
24 Nadto pravda má a milosrdenství mé s ním bude, a ve jménu mém vyvýšen bude roh jeho.
“Meine Treue und Gnade sollen mit ihm sein, und durch meinen Namen soll sein Horn hoch erhoben sein.
25 A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho.
“Ich will machen, daß seine Hand siegreich auf dem Meere liegt und seine Rechte auf den Strömen.
26 On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého.
“Er wird mich rufen: Mein Vater bist du, mein Gott und der Fels meines Heils!
27 Já také za prvorozeného vystavím jej, a za vyššího králů zemských.
“Ja, zum Erstgebornen will ich ihn machen, zum Höchsten unter den Königen der Erde.
28 Na věky zachovám jemu milosrdenství své, a smlouva s ním stálá bude.
“Auf ewig will ich ihm meine Gnade bewahren, und meine Zusicherung bleibt ihm gewiß.
29 Učiním i to, aby na věky trvalo símě jeho, a trůn jeho jako dnové nebes.
“Ich will seiner Nachkommenschaft ewigen Bestand verleihen und seinem Throne, so lange der Himmel währt.
30 Jestliže by pak synové jeho opustili zákon můj, a v soudech mých nechodili,
“Wenn seine Söhne mein Gesetz verlassen und nicht nach meinen Rechten wandeln,
31 Jestliže by ustanovení mých poškvrnili, a přikázaní mých neostříhali:
“wenn sie meine Satzungen entweihen und meine Gebote nicht halten,
32 Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich,
“so werde ich mit dem Stock ihr Vergehen ahnden und ihre Verschuldung mit Schlägen.
33 Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své.
“Aber meine Gnade will ich ihm nicht entziehen und werde meine Treue nicht brechen.
34 Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním.
“Ich will meine Zusicherung nicht entweihen und nicht ändern, was über meine Lippen gegangen ist.
35 Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi,
“Einmal habe ich bei meiner Heiligkeit geschworen - ich werde David nimmermehr belügen! -:
36 Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou,
“Seine Nachkommenschaft soll ewig bestehen und sein Thron so wandellos vor mir wie die Sonne.”
37 Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní.
Gleich dem Monde soll er ewig bestehen, und der Zeuge im Gewölk ist zuverlässig! (Sela)
38 Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého.
Und doch hast du verworfen und verschmäht, bist gegen deinen Gesalbten ergrimmt.
39 Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem.
Du verabscheust die Zusicherung an deinen Knecht, hast sein Diadem entweiht und zu Boden getreten.
40 Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel.
Du hast alle seine Mauern niedergerissen, alle seine Bollwerke in Trümmer gelegt.
41 Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým.
Alle, die des Wegs vorüberkamen, haben ihn geplündert; er ward zum Hohn für seine Nachbarn.
42 Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho.
Du ließest die Rechte seiner Bedränger siegreich sein, erfreutest alle seine Feinde.
43 Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji.
Du ließest die Schneide seines Schwerts zurückweichen und ließest ihn im Kampfe nicht aufkommen.
44 Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem.
Du hast seinem Glanz ein Ende gemacht und seinen Thron zu Boden gestürzt.
45 Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. (Sélah)
Du hast die Tage seiner Jugend verkürzt, hast ihn mit Schande umhüllt. (Sela)
46 Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá?
Wie lange, Jahwe, willst du dich für immer verbergen, und soll dein Grimm wie Feuer brennen?
47 Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské?
Gedenke doch, wie kurz mein Leben ist, zu welchem Nichts du alle Menschenkinder geschaffen hast!
48 Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? (Sélah) (Sheol h7585)
Wo wäre einer, der leben bliebe und den Tod nicht sähe, der sein Leben aus der Gewalt der Unterwelt erretten könnte? (Sela) (Sheol h7585)
49 Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Přísahuť jsi učinil Davidovi, v pravdě své.
Wo sind, o Herr, deine früheren Gnadenverheißungen, die du David kraft deiner Treue geschworen hast?
50 Pamatuj, Pane, na útržky činěné služebníkům tvým, a jak jsem já nosil v lůně svém potupu ode všech nejmocnějších národů,
Gedenke, Herr, der Schmach deiner Knechte, daß ich in meinem Busen den ganzen Hohn der Völker trage,
51 Jak jsou utrhali nepřátelé tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali šlepějím pomazaného tvého.
womit deine Feinde, Jahwe, gehöhnt haben, womit sie gehöhnt haben die Fußspuren deines Gesalbten!
52 Budiž pochválen Hospodin na věky, Amen i Amen.
Gepriesen sei Jahwe in Ewigkeit. Amen, Amen!
