Žalmy 89
1 Vyučující, složený od Etana Ezrachitského. O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu, od národu do pronárodu zvěstovati budu pravdu tvou ústy svými.
Poučna pjesma. Ezrahijca Etana. O ljubavi Jahvinoj pjevat ću dovijeka, kroza sva koljena vjernost ću tvoju naviještati.
2 Nebo jsem řekl: Na věky milosrdenství vzdělávati se bude, na nebi utvrdíš pravdu svou, o nížs řekl:
Ti reče: “Zavijeke je sazdana ljubav moja!” U nebu utemelji vjernost svoju:
3 Učinil jsem smlouvu s vyvoleným svým, přisáhl jsem Davidovi služebníku svému,
“Savez sklopih s izabranikom svojim, zakleh se Davidu, sluzi svome:
4 Že až na věky utvrdím símě tvé, a vzdělám od národu do národu trůn tvůj. (Sélah)
tvoje potomstvo održat ću dovijeka, za sva koljena sazdat ću prijestolje tvoje.”
5 Protož oslavují nebesa div tvůj, Hospodine, i pravdu tvou v shromáždění svatých.
Nebesa veličaju čudesa tvoja, Jahve, i tvoju vjernost u zboru svetih.
6 Nebo kdo na nebi přirovnán býti může Hospodinu? Kdo jest podobný Hospodinu mezi syny silných?
TÓa tko je u oblacima ravan Jahvi, tko li je Jahvi sličan među sinovima Božjim?
7 Bůh i v shromáždění svatých strašlivý jest náramně, a hrozný nade všecky vůkol něho.
Bog je strahovit u zboru svetih, velik i strašan svima oko sebe.
8 Hospodine Bože zástupů, kdo jest jako ty, silný Hospodin? Nebo pravda tvá tobě přístojí všudy vůkol.
Jahve, Bože nad Vojskama, tko je kao ti? Silan si, Jahve, i vjernost te okružuje.
9 Ty panuješ nad dutím moře; když se zdvihají vlny jeho, ty je skrocuješ.
Ti zapovijedaš bučnome moru, obuzdavaš silu valova njegovih;
10 Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své.
ti sasječe Rahaba i zgazi, snažnom mišicom rasu dušmane svoje.
11 Tváť jsou nebesa, tvá také i země, okršlek i plnost jeho ty jsi založil.
Tvoja su nebesa i tvoja je zemlja, zemljin krug ti si sazdao i sve što je na njemu;
12 Půlnoční i polední strana, kteréž jsi ty stvořil, i Tábor a Hermon o tvém jménu zpívají.
sjever i jug ti si stvorio, Tabor i Hermon kliču imenu tvojemu.
13 Tvé rámě jest přemocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá.
Tvoja je mišica snažna, ruka čvrsta, desnica dignuta.
14 Spravedlnost a soud jsou základem trůnu tvého, milosrdenství a pravda předcházejí tvář tvou.
Pravda i Pravednost temelj su prijestolja tvoga, Ljubav i Istina koračaju pred tobom.
15 Blahoslavený lid, kterýž zná zvuk tvůj; tiť, Hospodine, v světle oblíčeje tvého choditi budou.
Blago narodu vičnu svetom klicanju, on hodi u sjaju lica tvojega, Jahve,
16 Ve jménu tvém plésati budou každého dne, a v spravedlnosti tvé vyvýší se.
u tvom se imenu raduje svagda i tvojom se pravdom ponosi.
17 Nebo sláva síly jejich ty jsi, a z milosti tvé k zvýšení přijde roh náš.
Jer ti si ures moći njegove, po tvojoj milosti raste snaga naša.
18 Nebo štít náš jest Hospodinův, a svatého Izraelského král náš.
Jer Jahve je štit naš, Svetac Izraelov kralj je naš.
19 Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu.
Nekoć si u viđenju govorio pobožnima svojim: “Junaku stavih krunu na glavu, izabranika iz naroda izdigoh;
20 Nalezl jsem Davida služebníka svého, olejem svým svatým pomazal jsem ho.
nađoh Davida, slugu svoga, svetim ga svojim uljem pomazah,
21 A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu.
da ruka moja svagda ostane s njime i moja mišica da ga krijepi.
22 Nebudeť ho moci nuziti nepřítel, ani člověk nešlechetný trápiti.
Neće ga nadmudriti dušmanin, niti oboriti sin bezakonja.
23 Nebo potru před tváří jeho protivníky jeho, a ty, kteříž ho nenávidí, porazím.
Razbit ću pred njim protivnike njegove, pogubit ću mrzitelje njegove.
24 Nadto pravda má a milosrdenství mé s ním bude, a ve jménu mém vyvýšen bude roh jeho.
Vjernost moja i dobrota bit će s njime i u mome imenu rast će mu snaga.
25 A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho.
Pružit ću njegovu ruku nad more, do Rijeke desnicu njegovu.
26 On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého.
On će me zvati: 'Oče moj! Bože moj i hridi spasa mojega.'
27 Já také za prvorozeného vystavím jej, a za vyššího králů zemských.
A ja ću ga prvorođencem učiniti, najvišim među kraljevima svijeta.
28 Na věky zachovám jemu milosrdenství své, a smlouva s ním stálá bude.
Njemu ću sačuvati dovijeka naklonost svoju i Savez svoj vjeran.
29 Učiním i to, aby na věky trvalo símě jeho, a trůn jeho jako dnové nebes.
Njegovo ću potomstvo učiniti vječnim i prijestolje mu kao dan nebeski.
30 Jestliže by pak synové jeho opustili zákon můj, a v soudech mých nechodili,
Ako li mu sinovi Zakon moj ostave i ne budu hodili po naredbama mojim,
31 Jestliže by ustanovení mých poškvrnili, a přikázaní mých neostříhali:
ako li prestupe odredbe moje i ne budu čuvali zapovijedi mojih;
32 Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich,
šibom ću kazniti nedjelo njihovo, udarcima ljutim krivicu njihovu,
33 Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své.
ali mu naklonosti svoje oduzeti neću niti ću prekršiti vjernosti svoje.
34 Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním.
Neću povrijediti Saveza svojega i neću poreći obećanja svoga.
35 Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi,
Jednom se zakleh svetošću svojom: Davida prevariti neću:
36 Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou,
potomstvo će njegovo ostati dovijeka, prijestolje njegovo preda mnom kao sunce,
37 Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní.
ostat će dovijeka kao mjesec, vjerni svjedok na nebu.”
38 Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého.
A sada ti ga odbi i odbaci, silno se razgnjevi na pomazanika svoga.
39 Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem.
Prezre Savez sa slugom svojim i krunu njegovu do zemlje ponizi.
40 Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel.
Razvali sve zidine njegove, njegove utvrde u ruševine baci.
41 Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým.
Pljačkaju ga svi što naiđu, na ruglo je susjedima svojim.
42 Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho.
Podiže desnicu dušmana njegovih i obradova protivnike njegove.
43 Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji.
Otupi oštricu mača njegova, u boju mu ne pomože.
44 Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem.
Njegovu sjaju kraj učini, njegovo prijestolje na zemlju obori.
45 Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. (Sélah)
Skratio si dane mladosti njegove, sramotom ga pokrio.
46 Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá?
TÓa dokle ćeš, Jahve? Zar ćeš se uvijek skrivati? Hoće li gnjev tvoj k'o oganj gorjeti?
47 Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské?
Sjeti se kako je kratak život moj, kako si ljude prolazne stvorio!
48 Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? (Sélah) (Sheol h7585)
Tko živ smrti vidjeti neće? Tko će od ruke Podzemlja dušu sačuvati? (Sheol h7585)
49 Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Přísahuť jsi učinil Davidovi, v pravdě své.
Gdje li je, Jahve, tvoja dobrota iskonska kojom se Davidu zakle na vjernost svoju?
50 Pamatuj, Pane, na útržky činěné služebníkům tvým, a jak jsem já nosil v lůně svém potupu ode všech nejmocnějších národů,
Sjeti se, Jahve, sramote slugu svojih: u srcu nosim svu mržnju pogana
51 Jak jsou utrhali nepřátelé tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali šlepějím pomazaného tvého.
s kojom nasrću dušmani tvoji, Jahve, s kojom nasrću na korake pomazanika tvoga.
52 Budiž pochválen Hospodin na věky, Amen i Amen.
Blagoslovljen Jahve dovijeka! Tako neka bude. Amen!
