< Žalmy 88 >
1 Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského. Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
Una canción. Un Salmo de los hijos de Coré. Para el músico principal. Con la melodía de “El sufrimiento de la aflicción”. Una contemplación de Hemán, el ezraíta. Yahvé, el Dios de mi salvación, He llorado día y noche ante ti.
2 Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
Deja que mi oración entre en tu presencia. Poner el oído en mi grito.
3 Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil. (Sheol )
Porque mi alma está llena de problemas. Mi vida se acerca al Seol. (Sheol )
4 Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
Me cuentan entre los que bajan a la fosa. Soy como un hombre que no tiene ayuda,
5 Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
apartada entre los muertos, como los muertos que yacen en la tumba, de quien ya no te acuerdas. Están cortados de su mano.
6 Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
Me has puesto en el pozo más bajo, en las profundidades más oscuras.
7 Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. (Sélah)
Tu ira pesa sobre mí. Me has afligido con todas tus olas. (Selah)
8 Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
Me has quitado a mis amigos. Me has convertido en una abominación para ellos. Estoy confinado y no puedo escapar.
9 Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
Mis ojos están oscurecidos por el dolor. Te he invocado a diario, Yahvé. He extendido mis manos hacia ti.
10 Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? (Sélah)
¿Muestra usted maravillas a los muertos? ¿Los espíritus difuntos se levantan y te alaban? (Selah)
11 I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
¿Se declara tu bondad en la tumba? ¿O su fidelidad en la Destrucción?
12 Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
¿Se dan a conocer tus maravillas en la oscuridad? ¿O tu justicia en la tierra del olvido?
13 Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
Pero a ti, Yahvé, he clamado. Por la mañana, mi oración se presenta ante ti.
14 Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
Yahvé, ¿por qué rechazas mi alma? ¿Por qué me ocultas la cara?
15 Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
Estoy afligido y dispuesto a morir desde mi juventud. Mientras sufro tus terrores, me distraigo.
16 Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
Tu ira feroz ha pasado por encima de mí. Tus terrores me han aislado.
17 Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
Venían a mi alrededor como el agua durante todo el día. Me envolvieron por completo.
18 Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.
Has puesto lejos de mí al amante y al amigo, y mis amigos en la oscuridad.