Žalmy 88
1 Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského. Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
Oh Gospod Bog, rešitev moje duše, pred teboj sem klical dan in noč.
2 Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
Naj moja molitev pride predte, svoje uho nagni k mojemu klicu,
kajti moja duša je polna stisk in moje življenje se bliža grobu. (Sheol h7585)
4 Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
Prištet sem s tistimi, ki gredo dol v jamo. Sem kakor človek, ki nima moči.
5 Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
Svoboden med mrtvimi, kakor umorjeni, ki ležijo v grobu, ki se jih ne spominjaš več in so iztrebljeni iz tvoje roke.
6 Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
Položil si me v najglobljo jamo, v temo, v globine.
7 Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. (Sélah)
Tvoj bes trdno leži na meni in prizadel si me z vsemi svojimi valovi. (Sela)
8 Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
Mojega znanca si postavil daleč od mene, njim si me naredil [za] ogabnost; zaprt sem in ne morem priti ven.
9 Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
Moje oko žaluje zaradi stiske; Gospod, vsak dan sem klical k tebi, svoje roke sem iztegoval k tebi.
10 Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? (Sélah)
Hočeš mrtvim pokazati čudeže? Mar bodo mrtvi vstali in te hvalili? (Sela)
11 I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
Bo tvoja ljubeča skrbnost oznanjena v grobu? Ali tvoja zvestoba v propadu?
12 Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
Bodo tvoji čudeži spoznani v temi? In tvoja pravičnost v deželi pozabljivosti?
13 Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
Toda jaz sem klical k tebi, oh Gospod in zjutraj te bo moja molitev prestregla.
14 Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
Gospod, zakaj zavračaš mojo dušo? Zakaj skrivaš svoj obraz pred menoj?
15 Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
Prizadet sem in od svoje mladosti pripravljen umreti; medtem ko trpim tvoje strahote, sem raztresen.
16 Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
Tvoj kruti bes gre prek mene, tvoje strahote so me uničile.
17 Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
Vsak dan so prišli okoli mene kakor voda, skupaj so me obkrožali.
18 Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.
Ljubega in prijatelja si postavil daleč od mene in mojega znanca v temo.
