Žalmy 88
1 Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského. Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
MAING Ieowa, Kot ai saunkamaur, i kin likwir nin ran o ni pong mo’mui.
2 Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
Kom kotin mueid ong, ai kapakap en lelda wong komui. Kom kotin kapaik dong karong omui kan ai likelikwir.
Pwe ngen i me dir en mamauk, o maur i koren iong mela. (Sheol h7585)
4 Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
Ngai kin wadok ong ir me melar, ngai dueta ol amen, me solar angiangi.
5 Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
I wonon nan pung en me melar akan, me wonon nan sousou, me kom solar kotin kupura, pwe re lokidokilar sang nan lim omui.
6 Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
Kom kotin kase ia lar nan sousou, wasa rotorot o lol.
7 Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. (Sélah)
Omui ongiong kin katoutou ia, o kom kotin idan kin ia di omui iluk kan. (Sela)
8 Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
Kom kotiki wonger kompoke pa i kan wasa doo, kom kotin wia kin ia la me sued kot ong ir, i salidier o so kak pitila.
9 Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
Mas ai suede kilar ai luet, nin ran karos i potoan ong komui, Maing Ieowa, o i kapa wong komui pa i kat.
10 Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? (Sélah)
Kom pan kotin kasaleda omui manaman ren me melar akan? De me melar akan pan maurada danke komui? (Sela)
11 I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
Re pan kosoia duen omui kalangan nan sousou kan? O wasan mela duen omui melel?
12 Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
Omui manaman akan pan sansaleda wasa rotorot, o omui pung nan sap en me re solar kin lamelame?
13 Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
A i kin potoan likwir ong komui, Maing Ieowa nin mansang, ai kapakap pan lel wong komui.
14 Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
Maing Ieowa, da me kom kotin kase ia kila, o da me kom okila ki silang ar mo i?
15 Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
Ngai me luet o saliel sang ni ai pulepul; i kin kamekamki omui kalom, i koren iong solar kaporopor.
16 Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
Omui ongiong kin kadupal ia di, omui kalom kawe ia lar.
17 Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
Re kapil ia pena dueta pil akan sang ni mansang lel sautik, ir karos kapil ia pena.
18 Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.
Kom kotiki wonger kompoke pa i o ai warok kan wasa doo, rotorot eta ai warok.
