Žalmy 88
1 Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského. Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
canticum psalmi filiis Core in finem pro Maeleth ad respondendum intellectus Eman Ezraitae Domine Deus salutis meae die clamavi et nocte coram te
2 Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
intret in conspectu tuo oratio mea inclina aurem tuam ad precem meam
quia repleta est malis anima mea et vita mea in inferno adpropinquavit (Sheol h7585)
4 Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
aestimatus sum cum descendentibus in lacum factus sum sicut homo sine adiutorio
5 Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
inter mortuos liber sicut vulnerati dormientes in sepulchris quorum non es memor amplius et ipsi de manu tua repulsi sunt
6 Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
posuerunt me in lacu inferiori in tenebrosis et in umbra mortis
7 Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. (Sélah)
super me confirmatus est furor tuus et omnes fluctus tuos induxisti super me diapsalma
8 Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
longe fecisti notos meos a me posuerunt me abominationem sibi traditus sum et non egrediebar
9 Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
oculi mei languerunt prae inopia clamavi ad te Domine tota die expandi ad te manus meas
10 Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? (Sélah)
numquid mortuis facies mirabilia aut medici suscitabunt et confitebuntur tibi diapsalma
11 I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
numquid narrabit aliquis in sepulchro misericordiam tuam et veritatem tuam in perditione
12 Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
numquid cognoscentur in tenebris mirabilia tua et iustitia tua in terra oblivionis
13 Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
et ego ad te Domine clamavi et mane oratio mea praeveniet te
14 Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
ut quid Domine repellis orationem meam avertis faciem tuam a me
15 Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
pauper sum ego et in laboribus a iuventute mea exaltatus autem humiliatus sum et conturbatus
16 Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
in me transierunt irae tuae et terrores tui conturbaverunt me
17 Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
circuierunt me sicut aqua tota die circumdederunt me simul
18 Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.
elongasti a me amicum et proximum et notos meos a miseria
