Žalmy 88
1 Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského. Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
Nyanyian. Mazmur kaum Korah. Untuk pemimpin kor. Menurut lagu: Mahalat Leanot. Nyanyian pengajaran Heman, orang Ezrahi. Ya TUHAN, Allah yang menyelamatkan aku, di waktu siang aku berseru kepada-Mu, di waktu malam aku menghadap Engkau.
2 Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
Semoga doaku sampai kepada-Mu, dengarkanlah seruanku.
Aku ditimpa banyak kesusahan; maut sudah di ambang pintu. (Sheol h7585)
4 Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
Aku seperti orang yang akan turun ke liang kubur, orang yang kehabisan tenaga.
5 Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
Aku ditinggalkan di antara orang mati, seperti orang terbunuh, terbaring dalam kuburan, seperti orang yang Kaulupakan sama sekali, orang yang tidak Kautolong lagi.
6 Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
Engkau melemparkan aku ke lubang yang dalam, ke liang kubur yang dalam dan gelap.
7 Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. (Sélah)
Kemarahan-Mu menekan aku dengan berat, aku hancur tertindas oleh murka-Mu.
8 Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
Kaujauhkan kenalan-kenalanku daripadaku, dan Kaubuat aku memuakkan bagi mereka. Aku terkurung dan tak dapat keluar,
9 Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
mataku menjadi redup karena sengsara. Setiap hari aku berseru kepada-Mu, TUHAN, dan berdoa dengan tangan terentang.
10 Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? (Sélah)
Apakah Engkau membuat keajaiban untuk orang mati? Apakah mereka bangkit dan memuji Engkau?
11 I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
Apakah kasih-Mu diberitakan dalam kuburan, dan kesetiaan-Mu di tempat kebinasaan?
12 Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
Adakah yang mengetahui keajaiban-Mu dalam kegelapan, atau kebaikan-Mu di negeri tempat orang dilupakan?
13 Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
Tetapi aku mohon pertolongan-Mu, ya TUHAN, setiap pagi kupanjatkan doa kepada-Mu.
14 Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
Ya TUHAN, mengapa Engkau menolak aku? Mengapa Kaupalingkan wajah-Mu daripadaku?
15 Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
Sejak kecil aku sengsara dan diincar maut, aku kepayahan menanggung hukuman-Mu.
16 Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
Kemarahan-Mu yang dahsyat menghancurkan aku; serangan-Mu yang hebat membinasakan aku.
17 Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
Sepanjang hari kemarahan-Mu seperti banjir mengelilingi aku, mengepung aku dari segala penjuru.
18 Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.
Kawan-kawanku yang akrab Kaujauhkan daripadaku, tinggal kegelapan menemani aku.
