Žalmy 88
1 Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského. Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
Cantique des fils de Coré. Au maître chantre. A chanter avec les luths. Hymne de Héman Esrahite. Éternel, mon Dieu sauveur, je crie à toi et le jour et la nuit:
2 Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
qu'à toi parvienne ma prière; prête l'oreille à ma supplication!
Car mon âme est rassasiée de malheur, et ma vie penche vers les Enfers. (Sheol h7585)
4 Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
Je suis assimilé à ceux qui descendent dans la fosse, je suis comme un homme sans force;
5 Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
ma couche est entre les morts, je suis tel que les morts gisants dans le tombeau, auxquels tu ne penses plus, et qui ne sont plus à portée de ta main.
6 Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
Tu m'as jeté dans une fosse profonde, dans des ténèbres, dans des abîmes.
7 Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. (Sélah)
Ton courroux pèse sur moi, et de tous tes flots tu m'as accablé. (Pause)
8 Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
Tu as éloigné de moi ceux que je connais, tu m'as rendu pour eux un objet d'horreur; enveloppé, je ne trouve point d'issue.
9 Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
Mes yeux fondent par l'effet du malheur; Éternel, je t'invoque chaque jour, et je tends mes mains vers toi.
10 Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? (Sélah)
Pour les morts feras-tu des miracles? Les ombres se lèveront-elles pour te louer? (Pause)
11 I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
Dans le tombeau parle-t-on de ta grâce, et de ta fidélité, dans le séjour de la mort?
12 Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
Dans les ténèbres tes miracles sont-ils remarqués, et ta justice, dans la région de l'oubli?
13 Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
Je t'implore donc, Éternel, et dès le matin ma prière te prévient.
14 Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
Éternel, pourquoi me rejettes-tu, et me caches-tu ta face?
15 Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
Je suis malheureux et mourant dès ma jeunesse, je subis les terreurs et je suis éperdu.
16 Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
Ton courroux m'assaille, tes frayeurs m'anéantissent,
17 Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
m'enveloppent, comme des eaux, tout le jour, me cernent toutes à la fois.
18 Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.
Tu as éloigné de moi amis et compagnons, et ceux que je connais, me sont invisibles.
