Žalmy 88
1 Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského. Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
A Song. A Psalm by the sons of Korah. For the Chief Musician. To the tune of “The Suffering of Affliction.” A contemplation by Heman, the Ezrahite. LORD, the God of my salvation, I have cried day and night before you.
2 Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
Let my prayer enter into your presence. Turn your ear to my cry.
For my soul is full of troubles. My life draws near to Sheol. (Sheol h7585)
4 Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
I am counted amongst those who go down into the pit. I am like a man who has no help,
5 Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
set apart amongst the dead, like the slain who lie in the grave, whom you remember no more. They are cut off from your hand.
6 Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
You have laid me in the lowest pit, in the darkest depths.
7 Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. (Sélah)
Your wrath lies heavily on me. You have afflicted me with all your waves. (Selah)
8 Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
You have taken my friends from me. You have made me an abomination to them. I am confined, and I can’t escape.
9 Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
My eyes are dim from grief. I have called on you daily, LORD. I have spread out my hands to you.
10 Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? (Sélah)
Do you show wonders to the dead? Do the departed spirits rise up and praise you? (Selah)
11 I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
Is your loving kindness declared in the grave? Or your faithfulness in Destruction?
12 Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
Are your wonders made known in the dark? Or your righteousness in the land of forgetfulness?
13 Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
But to you, LORD, I have cried. In the morning, my prayer comes before you.
14 Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
LORD, why do you reject my soul? Why do you hide your face from me?
15 Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
I am afflicted and ready to die from my youth up. While I suffer your terrors, I am distracted.
16 Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
Your fierce wrath has gone over me. Your terrors have cut me off.
17 Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
They came around me like water all day long. They completely engulfed me.
18 Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.
You have put lover and friend far from me, and my friends into darkness.
