Žalmy 88
1 Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského. Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
A Song, a Melody. For the Sons of Korah. To the Chief Musician. On "Mahalath." For alternate Song. An Instructive Psalm. By Heman the Ezrahite. O Yahweh, God of my salvation, By day, have I made outcry, In the night, [also] before thee.
2 Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
Let my prayer, come into thy presence, Bow down thine ear to my loud cry.
For my soul, is sated with misfortunes, And, my life—unto Hades, hath drawn near; (Sheol h7585)
4 Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
I am counted with them who descend into the pit, I have become as a man that is without help;
5 Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
Among the dead, is my couch, —Like the slain that lie in the grave, Where thou rememberest them no more, Yea, they, from thy hand, are cut off;
6 Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
Thou hast laid me, In the lowest pit, In dark places, In the deeps:
7 Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. (Sélah)
Upon me, hath rested thine indignation, And, with all thy breakers, hast thou caused affliction. (Selah)
8 Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
Thou hast far removed mine acquaintances from me, —Thou hast made me an abomination unto them, Shut up, and I cannot go forth!
9 Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
Mine eye, hath dimmed through affliction; I have called upon thee, O Yahweh, all day long, I have spread out, unto thee, my hands.
10 Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? (Sélah)
For the dead, wilt thou perform a wonder? Or shall, the shades, arising, give thee thanks? (Selah)
11 I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
Shall Thy lovingkindness be recounted in the grave? Thy faithfulness, in destruction?
12 Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
Shall any wonder of thine, be known in the dark? Or, thy righteousness, in the land of forgetfulness?
13 Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
But, I, unto thee, O Yahweh, have cried for help, And, in the morning, my prayer will confront thee!
14 Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
Wherefore, O Yahweh, shouldst thou reject my soul? shouldst thou hide thy face from me?
15 Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
Afflicted have I been, and dying, from youth, I have borne the terror of thee—I shall be distracted!
16 Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
Over me, have passed thy bursts of burning anger, The alarms of thee have put an end to me;
17 Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
They have surrounded me like waters, all the day, They have come circling against me together:
18 Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.
Thou hast far removed from me, lover and friend, Mine acquaintances, are in darkness.
