Žalmy 88
1 Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského. Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
A Song, a psalm of the Korahites. To the leader: according to Mahalath Leannoth. A Maskil of Heman the Ezrahite. O Lord my God, I cry for help in the day-time, in the night my cry is before you;
2 Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
let my prayer come into your presence, incline your ear to my cry.
For I am sated with sorrow, my life draws near to Sheol. (Sheol h7585)
4 Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
I am counted with those who go down to the pit; without strength am I.
5 Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
My home is among the dead, like the slain that lie in the grave, whom you remember no more cut off as they are from your hand.
6 Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
In the deepest pit you have put me, in shadows deep and dark.
7 Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. (Sélah)
Your wrath lies heavy upon me, waves of your anger roll over me. (Selah)
8 Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
You have put my friends far from me, you have made them shun me. I am shut in, and cannot escape,
9 Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
my eyes are wasted with sorrow. I call on you, Lord, every day, spreading my hands out to you.
10 Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? (Sélah)
For the dead can you work wonders? Can the shades rise again to praise you? (Selah)
11 I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
Can your kindness be told in the grave, your faithfulness in the tomb?
12 Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
Can your wonders be known in the darkness, or your help in the land of forgetfulness?
13 Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
I cry for help to you, in the morning my prayer comes before you.
14 Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
Why, O Lord, do you spurn me, and hide your face from me?
15 Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
From my youth I am wretched and dying, I am numbed by the terrors I bear.
16 Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
The fires of your wrath have passed over me, your terrors destroy me,
17 Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
surging around me forever, hemming me in altogether.
18 Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.
Those who love me you put far from me; the dark is my only friend.
