Žalmy 88
1 Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského. Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
A SONG. A PSALM OF THE SONS OF KORAH. TO THE OVERSEER. [SET] ON “SICKNESS TO AFFLICT.” AN INSTRUCTION OF HEMAN THE EZRAHITE. O YHWH, God of my salvation, Daily I have cried, nightly before You,
2 Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
My prayer comes in before You, Incline Your ear to my loud cry,
For my soul has been full of evils, And my life has come to Sheol. (Sheol h7585)
4 Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
I have been reckoned with those going down [to] the pit, I have been as a man without strength.
5 Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
Among the dead—free, As pierced ones lying in the grave, Whom You have not remembered anymore, Indeed, they have been cut off by Your hand.
6 Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
You have put me in the lowest pit, In dark places, in depths.
7 Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. (Sélah)
Your fury has lain on me, And You have afflicted [with] all Your breakers. (Selah)
8 Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
You have put my acquaintance far from me, You have made me an abomination to them, Shut up—I do not go forth.
9 Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
My eye has grieved because of affliction, I called You, O YHWH, all the day, I have spread out my hands to You.
10 Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? (Sélah)
Do You do wonders to the dead? Does Rephaim rise? Do they thank You? (Selah)
11 I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
Is Your kindness recounted in the grave? Your faithfulness in destruction?
12 Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
Are Your wonders known in the darkness? And Your righteousness in the land of forgetfulness?
13 Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
And I, to You, O YHWH, I have cried, And in the morning my prayer comes before You.
14 Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
Why, O YHWH, do You cast off my soul? You hide Your face from me.
15 Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
I [am] afflicted, and expiring from youth, I have borne Your terrors—I pine away.
16 Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
Your wrath has passed over me, Your terrors have cut me off,
17 Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
They have surrounded me as waters all the day, They have gone around against me together,
18 Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.
You have put lover and friend far from me, My acquaintance [is] the place of darkness!
