< Žalmy 88 >

1 Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského. Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
A song. A psalm of the descendants of Korah. For the music director. To the tune “Mahalath Leannoth.” A maskil by Heman the Ezrahite Lord, God of my salvation, I cry out to you day and night.
2 Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
Please listen to my prayer; hear my words as I plead with you.
3 Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil. (Sheol h7585)
My life is full of troubles, and my death is approaching. (Sheol h7585)
4 Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
I'm counted among the dying; a man with no strength.
5 Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
I am abandoned among the dead, lying like a corpse in the grave, forgotten and beyond your care.
6 Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
You have placed me in a deep pit, in the depths of darkness.
7 Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. (Sélah)
Your hostility crushes me; you are drowning me under your crashing waves. (Selah)
8 Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
You have made my friends avoid me by making me look repulsive to them. I'm trapped, I can't go out.
9 Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
I've cried my eyes out begging you every day for your help, Lord, holding out my hands to you.
10 Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? (Sélah)
Do you do miracles among the dead? Do the dead stand up to praise you? (Selah)
11 I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
Your faithful love—is it mentioned in the grave? Your trustworthiness—is it discussed in the place of destruction?
12 Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
Are the wonderful things you do known in the darkness? Is your goodness known in the land of forgetfulness?
13 Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
But I cry out to you for help; every morning I pray to you.
14 Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
Lord, why do you reject me? Why do you turn away from me?
15 Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
I have been sick since I was young, often at death's door. I have had to bear the terrible things you've done to me. I'm in despair!
16 Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
Your anger has overcome me; the terrible things you do have destroyed me.
17 Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
They surround me all the time like floodwaters, swallowing me up.
18 Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.
You have made my family and friends avoid me. Darkness is my only friend.

< Žalmy 88 >