Žalmy 86
1 Modlitba Davidova. Nakloň, Hospodine, ucha svého, a vyslyš mne, neboť jsem chudý a nuzný.
Drottinn, líttu til mín! Hlustaðu á bæn mína! Svaraðu mér því að ég er í nauðum staddur.
2 Ostříhejž duše mé, neboť jsem ten, jehož miluješ; zachovej služebníka svého, ty Bože můj, v tobě naději majícího.
Bjargaðu mér frá dauða, því að ég tilheyri þér. Frelsaðu mig, því að ég treysti þér og hlýði.
3 Smiluj se nade mnou, Hospodine, k toběť zajisté každého dne volám.
Miskunna mér, Drottinn. Ég mæni til þín og vona á þig liðlangan daginn.
4 Potěš duše služebníka svého, neboť k tobě, ó Pane, duše své pozdvihuji.
Drottinn, leyfðu mér að gleðjast því að ég tilbið þig einan.
5 Nebo ty jsi, Pane, dobrotivý a lítostivý, a hojný v milosrdenství ke všechněm, kteříž tě vzývají.
Drottinn, þú ert mildur og góður og fús að fyrirgefa, gæskuríkur við alla sem ákalla þig.
6 Slyš, Hospodine, modlitbu mou, a pozoruj hlasu žádostí mých.
Heyr þú bæn mína Drottinn, því að ég ákalla þig í neyð minni.
7 V den ssoužení svého vzývám tě, nebo mne vyslýcháš.
Þegar ég er í vanda staddur hrópa ég til þín því að þú hjálpar mér.
8 Neníť žádného tobě podobného mezi bohy, ó Pane, a není takových skutků, jako jsou tvoji.
Enginn hinna heiðnu guða stenst samjöfnuð við þig! Þín verk eru engu lík!
9 Všickni národové, kteréž jsi učinil, přicházejíce, skláněti se budou před tebou, Pane, a ctíti jméno tvé.
Þjóðirnar – þú skapaðir þær allar – munu koma og lúta þér. Þær munu lofa þitt háa og heilaga nafn
10 Nebo jsi ty veliký, a činíš divné věci, ty jsi Bůh sám.
því að þú ert mikill og gerir furðuverk. Þú einn ert Guð!
11 Vyuč mne, Hospodine, cestě své, abych chodil v pravdě tvé; ustav srdce mé v bázni jména svého.
Sýndu mér, Drottinn, hvert þú vilt senda mig og þangað mun ég fara, því það er vegur sannleikans. Ó, að ég gæti tignað þig af heilu hjarta og hreinni samvisku!
12 I budu tě oslavovati, Pane Bože můj, z celého srdce svého a ctíti jméno tvé na věky,
Ég lofa þig Drottinn Guð minn af öllu hjarta. Ég vil vegsama nafn þitt að eilífu.
13 Poněvadž milosrdenství tvé veliké jest nade mnou, a vytrhls duši mou z jámy nejhlubší. (Sheol h7585)
Mikill er kærleikur þinn! Þú ert mér alltaf svo góður! Þú frelsaðir mig úr djúpi heljar. (Sheol h7585)
14 Ó Bože, povstaliť jsou pyšní proti mně, a rota násilníků hledají bezživotí mého, ti, kteříž tě sobě nepředstavují.
Ofstopamenn rísa gegn mér. Guðlaus illmenni vilja ryðja mér burt.
15 Ale ty Pane, Bože silný, lítostivý a milostivý, shovívající a hojný v milosrdenství, i pravdomluvný,
En þú, Drottinn, ert miskunnsamur Guð, seinn til reiði, langlyndur og trúr.
16 Vzhlédniž na mne, a smiluj se nade mnou, obdař silou svou služebníka svého, a zachovávej syna děvky své.
Líttu til mín í náð og styrktu mig. Ég er þjónn þinn, frelsaðu mig.
17 Prokaž ke mně znamení dobrotivosti, tak aby vidouce to ti, kteříž mne nenávidí, zahanbeni byli, že jsi ty mi, Hospodine, spomohl, a mne potěšil.
Gefðu mér tákn um að þú elskir mig. Þegar óvinir mínir sjá það, munu þeir blygðast sín því að þú hjálpar mér og huggar mig.
