< Žalmy 85 >

1 Přednímu z kantorů, synů Chóre, žalm. Laskavěs se, Hospodine, někdy ukazoval k zemi své, přivedls zase z vězení Jákoba.
In finem, filiis Core, Psalmus. Benedixisti Domine terram tuam: avertisti captivitatem Iacob.
2 Odpustil jsi nepravost lidu svého, přikryls všeliký hřích jejich. (Sélah)
Remisisti iniquitatem plebis tuæ: operuisti omnia peccata eorum.
3 Zdržels všecken hněv svůj, odvrátils od zůřivosti prchlivost svou.
Mitigasti omnem iram tuam: avertisti ab ira indignationis tuæ.
4 Navratiž se zase k nám, ó Bože spasení našeho, a učiň přítrž hněvu svému proti nám.
Converte nos Deus salutaris noster: et averte iram tuam a nobis.
5 Zdaliž na věky hněvati se budeš na nás? A protáhneš zůřivost svou od národu do pronárodu?
Numquid in æternum irasceris nobis? aut extendes iram tuam a generatione in generationem?
6 Zdaliž ty obrátě se, neobživíš nás, tak aby se lid tvůj veselil v tobě?
Deus tu conversus vivificabis nos: et plebs tua lætabitur in te.
7 Ukaž nám, Hospodine, milosrdenství své, a spasení své dej nám.
Ostende nobis Domine misericordiam tuam: et salutare tuum da nobis.
8 Ale poslechnu, co říká Bůh ten silný, Hospodin. Jistě žeť mluví pokoj k lidu svému, a k svatým svým, než aby se nenavracovali zase k bláznovství.
Audiam quid loquatur in me Dominus Deus: quoniam loquetur pacem in plebem suam. Et super sanctos suos: et in eos, qui convertuntur ad cor.
9 Zajisté žeť jest blízké těm, kteříž se ho bojí, spasení jeho, a přebývati bude sláva v zemi naší.
Verumtamen prope timentes eum salutare ipsius: ut inhabitet gloria in terra nostra.
10 Milosrdenství a víra potkají se spolu, spravedlnost a pokoj dadí sobě políbení.
Misericordia, et veritas obviaverunt sibi: iustitia, et pax osculatæ sunt.
11 Víra z země pučiti se bude, a spravedlnost s nebe vyhlédati.
Veritas de terra orta est: et iustitia de cælo prospexit.
12 Dáť také Hospodin i časné dobré, tak že země naše vydá úrody své.
Etenim Dominus dabit benignitatem: et terra nostra dabit fructum suum.
13 Způsobí to, aby spravedlnost před ním šla, když obrátí k cestě nohy své.
Iustitia ante eum ambulabit: et ponet in via gressus suos.

< Žalmy 85 >