< Žalmy 83 >
1 Píseň a žalm Azafův. Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.
Cântico e Salmo de Asafe: Deus, não fiques em silêncio; não estejas indiferente, nem fiques quieto, ó Deus.
2 Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.
Porque eis que teus inimigos fazem barulho, e aqueles que te odeiam levantam a cabeça.
3 Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš,
Planejam astutos conselhos contra teu povo, e se reúnem para tramar contra teus preciosos.
4 Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.
Eles disseram: Vinde, e os destruamos, para que não sejam mais um povo, e nunca mais seja lembrado o nome de Israel.
5 Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali,
Porque tomaram conselhos com uma só intenção; fizeram aliança contra ti:
6 Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští,
As tendas de Edom, e dos ismaelitas, de Moabe, e dos agarenos;
7 Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými.
De Gebal, e de Amom, e de Amaleque; dos filisteus, com os moradores de Tiro.
8 Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. (Sélah)
A Assíria também se aliou a eles; eles foram a força dos filhos de Ló. (Selá)
9 Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,
Faze a eles como a Midiã, como a Sísera, como a Jabim no ribeiro de Quisom,
10 Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země.
[Que] pereceram em Endor; vieram a ser esterco da terra.
11 Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.
Faze a eles [e] a seus nobres como a Orebe, e como Zeebe; e a todos os seus príncipes como a Zebá, e como a Zalmuna,
12 Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.
Que disseram: Tomemos posse para nós dos terrenos de Deus.
13 Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.
Deus meu, faze-os como a um redemoinho, como a palhas perante o vento;
14 Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,
Como o fogo, que queima uma floresta, e como a labareda que incendeia as montanhas.
15 Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je.
Persegue-os assim com tua tempestade, e assombra-os com o teu forte vento.
16 Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine.
Enche os rostos deles de vergonha, para que busquem o teu nome, SENHOR.
17 Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou.
Sejam envergonhados e assombrados para sempre, e sejam humilhados, e pereçam.
18 A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí.
Para que saibam que tu, (e teu nome é EU-SOU), és o Altíssimo sobre toda a terra.