Žalmy 83

1 Píseň a žalm Azafův. Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.

Canticum Psalmi Asaph. Deus, quis similis erit tibi? ne taceas, neque compescaris Deus:

2 Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.

Quoniam ecce inimici tui sonuerunt: et qui oderunt te, extulerunt caput.

3 Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš,

Super populum tuum malignaverunt consilium: et cogitaverunt adversus sanctos tuos.

4 Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.

Dixerunt: Venite, et disperdamus eos de gente: et non memoretur nomen Israel ultra.

5 Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali,

Quoniam cogitaverunt unanimiter: simul adversum te testamentum disposuerunt,

6 Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští,

tabernacula Idumaeorum et Ismahelitae: Moab, et Agareni,

7 Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými.

Gebal, et Ammon, et Amalec: alienigenae cum habitantibus Tyrum.

8 Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. (Sélah)

Etenim Assur venit cum illis: facti sunt in adiutorium filiis Lot.

9 Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,

Fac illis sicut Madian et Sisarae: sicut Iabin in torrente Cisson.

10 Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země.

Disperierunt in Endor: facti sunt ut stercus terrae.

11 Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.

Pone principes eorum sicut Oreb, et Zeb, et Zebee, et Salmana: Omnes principes eorum:

12 Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.

qui dixerunt: Hereditate possideamus Sanctuarium Dei.

13 Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.

Deus meus pone illos ut rotam: et sicut stipulam ante faciem venti.

14 Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,

Sicut ignis, qui comburit silvam: et sicut flamma comburens montes:

15 Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je.

Ita persequeris illos in tempestate tua: et in ira tua turbabis eos.

16 Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine.

Imple facies eorum ignominia: et quaerent nomen tuum, Domine.

17 Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou.

Erubescant, et conturbentur in saeculum saeculi: et confundantur, et pereant.

18 A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí.

Et cognoscant quia nomen tibi Dominus: tu solus Altissimus in omni terra.