< Žalmy 83 >
1 Píseň a žalm Azafův. Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.
Canto. Salmo. Di Asaf. Dio, non darti riposo, non restare muto e inerte, o Dio.
2 Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.
Vedi: i tuoi avversari fremono e i tuoi nemici alzano la testa.
3 Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš,
Contro il tuo popolo ordiscono trame e congiurano contro i tuoi protetti.
4 Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.
Hanno detto: «Venite, cancelliamoli come popolo e più non si ricordi il nome di Israele».
5 Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali,
Hanno tramato insieme concordi, contro di te hanno concluso un'alleanza;
6 Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští,
le tende di Edom e gli Ismaeliti, Moab e gli Agareni,
7 Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými.
Gebal, Ammon e Amalek la Palestina con gli abitanti di Tiro.
8 Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. (Sélah)
Anche Assur è loro alleato e ai figli di Lot presta man forte.
9 Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,
Trattali come Madian e Sisara, come Iabin al torrente di Kison:
10 Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země.
essi furono distrutti a Endor, diventarono concime per la terra.
11 Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.
Rendi i loro principi come Oreb e Zeb, e come Zebee e Sàlmana tutti i loro capi;
12 Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.
essi dicevano: «I pascoli di Dio conquistiamoli per noi».
13 Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.
Mio Dio, rendili come turbine, come pula dispersa dal vento.
14 Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,
Come il fuoco che brucia il bosco e come la fiamma che divora i monti,
15 Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je.
così tu inseguili con la tua bufera e sconvolgili con il tuo uragano.
16 Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine.
Copri di vergogna i loro volti perché cerchino il tuo nome, Signore.
17 Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou.
Restino confusi e turbati per sempre, siano umiliati, periscano;
18 A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí.
sappiano che tu hai nome «Signore», tu solo sei l'Altissimo su tutta la terra.