< Žalmy 83 >

1 Píseň a žalm Azafův. Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.
O Dieu, ne garde pas le silence! Ne sois pas sourd et ne reste pas dans le repos, ô Dieu!
2 Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.
Car voici, tes ennemis s'agitent, et ceux qui te haïssent ont levé la tête.
3 Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš,
Ils font contre ton peuple d'astucieux complots, et se concertent contre ceux que tu protèges.
4 Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.
Venez, disent-ils, faisons-les disparaître d'entre les nations, et qu'on ne parle plus du nom d'Israël.
5 Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali,
Car ils ont conspiré d'un même cœur, ils forment une alliance contre toi;
6 Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští,
Les tentes d'Édom et les Ismaélites, Moab et les Hagaréniens;
7 Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými.
Guébal, Ammon et Amalek, les Philistins avec les habitants de Tyr.
8 Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. (Sélah)
Assur aussi se joint à eux; ils prêtent leur bras aux enfants de Lot. (Sélah)
9 Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,
Fais-leur comme à Madian; comme à Sisera, comme à Jabin au torrent de Kisson;
10 Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země.
Qui furent détruits à Endor, et servirent de fumier à la terre.
11 Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.
Rends-les, rends leurs princes semblables à Oreb et à Zéeb; et tous leurs rois à Zébach et à Tsalmuna.
12 Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.
Car ils disent: Emparons-nous des demeures de Dieu!
13 Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.
Mon Dieu, rends-les semblables au tourbillon, au chaume emporté par le vent.
14 Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,
Comme le feu dévore la forêt, comme la flamme embrase les montagnes,
15 Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je.
Ainsi poursuis-les de ta tempête, épouvante-les par ton ouragan.
16 Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine.
Remplis leur face d'ignominie, et qu'ils cherchent ton nom, ô Éternel!
17 Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou.
Qu'ils soient honteux, qu'ils soient épouvantés à jamais, qu'ils soient rendus confus et qu'ils périssent!
18 A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí.
Et qu'ils connaissent que toi seul, qui t'appelles l'Éternel, tu es le souverain de toute la terre.

< Žalmy 83 >