< Žalmy 83 >
1 Píseň a žalm Azafův. Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.
Cantique. Psaume d’Asaph. Ô Dieu! ne garde pas le silence. Ne te tais pas, et ne te tiens pas tranquille, ô Dieu!
2 Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.
Car voici, tes ennemis s’agitent, et ceux qui te haïssent lèvent la tête.
3 Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš,
Ils trament avec astuce des complots contre ton peuple, et ils consultent contre tes [fidèles] cachés.
4 Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.
Ils ont dit: Venez, et exterminons-les, de sorte qu’ils ne soient plus une nation et qu’on ne fasse plus mention du nom d’Israël.
5 Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali,
Car ils ont consulté ensemble d’un cœur, ils ont fait une alliance contre toi:
6 Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští,
Les tentes d’Édom, et les Ismaélites, Moab, et les Hagaréniens,
7 Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými.
Guebal, et Ammon, et Amalek, la Philistie, avec les habitants de Tyr;
8 Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. (Sélah)
Assur aussi s’est joint à eux; ils servent de bras aux fils de Lot. (Sélah)
9 Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,
Fais-leur comme à Madian, – comme à Sisera, comme à Jabin au torrent de Kison,
10 Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země.
Qui ont été détruits à En-Dor, qui sont devenus du fumier pour la terre.
11 Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.
Fais que leurs nobles soient comme Oreb et comme Zeëb, et tous leurs princes comme Zébakh et comme Tsalmunna;
12 Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.
Car ils ont dit: Prenons possession des habitations de Dieu.
13 Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.
Mon Dieu! rends-les semblables à un tourbillon, comme la balle devant le vent.
14 Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,
Comme le feu brûle la forêt, et comme la flamme embrase les montagnes,
15 Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je.
Ainsi poursuis-les par ta tempête, et épouvante-les par ton ouragan.
16 Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine.
Remplis leurs faces d’ignominie, afin qu’ils cherchent ton nom, ô Éternel!
17 Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou.
Qu’ils soient honteux et épouvantés à jamais, qu’ils soient confondus et qu’ils périssent;
18 A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí.
Et qu’ils sachent que toi seul, dont le nom est l’Éternel, tu es le Très-haut sur toute la terre.