< Žalmy 83 >
1 Píseň a žalm Azafův. Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.
A Song, a Melody of Asaph. O God, Do not keep quiet, Do not hold thy peace, Neither be thou still, O GOD!
2 Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.
For lo! thine enemies, are tumultuous, And, they who hate thee, have lifted up the head;
3 Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš,
Against thy people, they craftily devise a secret plot, And conspire against thy treasured ones.
4 Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.
They have said—Come, and let us wipe them out from being a nation, That the name of Israel may be remembered no more.
5 Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali,
For they have taken counsel with one heart, Against thee—a covenant, would they solemnize—
6 Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští,
The tents of Edom, and the Ishmaelites, of Moab and the Hagarenes;
7 Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými.
Gebal and Ammon, and Amalek, The Philistines, with the dwellers in Tyre;
8 Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. (Sélah)
Even Assyria hath joined herself with them, They have become an arm to the sons of Lot. (Selah)
9 Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,
Make them like Midian, like Sisera, like Jabin, by the torrent of Kishon;
10 Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země.
They perished at En-dor, They become manure for the soil!
11 Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.
Make them—their nobles—like Oreb and like Zeeb, And, like Zebah and like Zalmunna, all their princes:
12 Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.
Who said—Let us take a possession for ourselves, The pastures of God!
13 Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.
O my God, make them, As whirling [dust], As chaff before a wind;
14 Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,
As a fire burneth a forest, —And as a flame setteth mountains ablaze,
15 Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je.
So, wilt thou pursue them with thy tempest, —And, with thy storm-wind, wilt terrify them:
16 Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine.
Fill thou their faces with dishonour, That men may seek thy Name, O Yahweh;
17 Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou.
Let them turn pale, and be terrified to futurity, Yea let them blush, and perish:
18 A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí.
That men may know that, thou, Whose Name alone is Yahweh, Art Most High over all the earth.