Žalmy 83
1 Píseň a žalm Azafův. Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.
Pjesma. Psalam. Asafov. Ne šuti, Jahve, ne budi nijem i nemoj mirovati, Bože!
2 Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.
Jer evo: dušmani tvoji buče, i mrzitelji tvoji glave podižu.
3 Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš,
Protiv naroda se tvoga rote i svjetuju se protiv štićenika tvojih.
4 Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.
Govore: “Dođite, zatrimo ih da ne budu narod, nek' se ime Izrael više ne spominje!”
5 Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali,
Zaista, jednodušno se svjetuju i protiv tebe savez sklopiše:
6 Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští,
šatori edomski i Jišmaelci, Moapci i Hagrijci,
7 Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými.
Gebal i Amon i Amalek, Filisteja sa stanovnicima Tira.
8 Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. (Sélah)
I Asirci se s njima udružiše, pružiše ruke potomcima Lotovim.
9 Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,
Učini njima k'o Midjancima, k'o Siseri i Jabinu na potoku Kišonu:
10 Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země.
koji padoše blizu En-Dora i postaše gnojivo njivi.
11 Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.
K'o Oreb i Zeb neka budu knezovi njihovi, kao Zebah i Salmuna nek' budu sve vođe njihove
12 Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.
koji jednodušno vikahu: “Osvojimo krajeve Božje!”
13 Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.
Daj, o Bože, da budu kao kovitlac, kao pljeva koju nosi vjetar.
14 Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,
Kao što oganj proždire šumu, kao što plamen sažiže bregove,
15 Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je.
tako ih goni olujom svojom, prestravi ih svojom žestinom!
16 Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine.
Pokrij im lice sramotom, da traže tvoje ime, Jahve!
17 Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou.
Neka se stide i plaše navijek, neka se posrame i neka izginu!
18 A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí.
Nek' znaju: ti si komu je ime Jahve, jedini Višnji nada svom zemljom.
