Žalmy 82

1 Žalm Azafův. Bůh stojí v shromáždění Božím, u prostřed bohů soud čině, a dí:

Asaf yazƣan küy: — Huda Ɵz ilaⱨiy mǝjlisidǝ turup riyasǝtqilik ⱪilidu, U ilaⱨlar arisida ⱨɵküm qiⱪiridu;

2 Dokudž souditi budete nespravedlivě, a osoby nešlechetných přijímati? (Sélah)

— Ⱪaqanƣiqǝ silǝr naⱨǝⱪ ⱨɵküm qiⱪirisilǝr, Ⱪaqanƣiqǝ rǝzillǝrgǝ yüz-hatirǝ ⱪilisilǝr? (Selaⱨ)

3 Zastávejte bídného a sirotka, utištěného a chudého spravedliva vyhlašujte.

Gadaylar wǝ yetim-yesirlarning dǝwasini soranglar, Ezilgǝnlǝr ⱨǝm ⱨajǝtmǝnlǝrgǝ adalǝtni kɵrsitinglar;

4 Vytrhněte bídného a nuzného, z ruky nešlechetných vytrhněte ho.

Miskinlǝr ⱨǝm namratlarni ⱪutⱪuzunglar, Ularni rǝzillǝrning qanggilidin azad ⱪilinglar!

5 Ale nevědí nic, nerozumějí nic; ve tmách ustavně chodí, až se proto všickni základové země pohybují.

Ular bularni bilmǝy wǝ qüxǝnmǝy zulmǝttǝ kezip yürmǝktǝ, Xunga yǝrning ulliri tǝwrǝnmǝktǝ.

6 Řeklť jsem já byl: Bohové jste, a synové Nejvyššího vy všickni;

Mǝn eyttim: — «Silǝr ilaⱨlarsilǝr, Ⱨǝmminglar Ⱨǝmmidin Aliy Bolƣuqining oƣulliri silǝr;

7 A však jako i jiní lidé zemřete, a jako jeden z knížat padnete.

Xundaⱪ bolsimu silǝr insanƣa ohxax ɵlisilǝr, Ⱨǝrⱪandaⱪ ǝmir-bǝgkǝ ohxaxla yiⱪilisilǝr».

8 Povstaniž, ó Bože, suď zemi; nebo ty dědičně vládneš všemi národy.

— Turƣin, i Huda, yǝr-yüzini soraⱪ ⱪilƣaysǝn! Qünki Sǝn barliⱪ ǝllǝrgǝ waris bolƣuqisǝn!