< Žalmy 82 >

1 Žalm Azafův. Bůh stojí v shromáždění Božím, u prostřed bohů soud čině, a dí:
Думнезеу стэ ын адунаря луй Думнезеу; Ел жудекэ ын мижлокул думнезеилор.
2 Dokudž souditi budete nespravedlivě, a osoby nešlechetných přijímati? (Sélah)
„Пынэ кынд вець жудека стрымб ши вець кэута ла фаца челор рэй?
3 Zastávejte bídného a sirotka, utištěného a chudého spravedliva vyhlašujte.
Фачець дрептате челуй слаб ши орфанулуй, даць дрептате ненорочитулуй ши сэракулуй,
4 Vytrhněte bídného a nuzného, z ruky nešlechetných vytrhněte ho.
скэпаць пе чел невояш ши липсит, избэвици-й дин мына челор рэй!”
5 Ale nevědí nic, nerozumějí nic; ve tmách ustavně chodí, až se proto všickni základové země pohybují.
Дар ей ну вор сэ штие де нимик, ну причеп нимик, чи умблэ ын ынтунерик, де ачея се клатинэ тоате темелииле пэмынтулуй.
6 Řeklť jsem já byl: Bohové jste, a synové Nejvyššího vy všickni;
Еу ам зис: „Сунтець думнезей, тоць сунтець фий ай Челуй Пряыналт.
7 A však jako i jiní lidé zemřete, a jako jeden z knížat padnete.
Ынсэ вець мури ка ниште оамень, вець кэдя ка ун домнитор оарекаре.”
8 Povstaniž, ó Bože, suď zemi; nebo ty dědičně vládneš všemi národy.
Скоалэ-Те, Думнезеуле, ши жудекэ пэмынтул! Кэч тоате нямуриле сунт але Тале.

< Žalmy 82 >