< Žalmy 82 >
1 Žalm Azafův. Bůh stojí v shromáždění Božím, u prostřed bohů soud čině, a dí:
Psalmus Asaph. [Deus stetit in synagoga deorum; in medio autem deos dijudicat.
2 Dokudž souditi budete nespravedlivě, a osoby nešlechetných přijímati? (Sélah)
Usquequo judicatis iniquitatem, et facies peccatorum sumitis?
3 Zastávejte bídného a sirotka, utištěného a chudého spravedliva vyhlašujte.
Judicate egeno et pupillo; humilem et pauperem justificate.
4 Vytrhněte bídného a nuzného, z ruky nešlechetných vytrhněte ho.
Eripite pauperem, et egenum de manu peccatoris liberate.
5 Ale nevědí nic, nerozumějí nic; ve tmách ustavně chodí, až se proto všickni základové země pohybují.
Nescierunt, neque intellexerunt; in tenebris ambulant: movebuntur omnia fundamenta terræ.
6 Řeklť jsem já byl: Bohové jste, a synové Nejvyššího vy všickni;
Ego dixi: Dii estis, et filii Excelsi omnes.
7 A však jako i jiní lidé zemřete, a jako jeden z knížat padnete.
Vos autem sicut homines moriemini, et sicut unus de principibus cadetis.
8 Povstaniž, ó Bože, suď zemi; nebo ty dědičně vládneš všemi národy.
Surge, Deus, judica terram, quoniam tu hæreditabis in omnibus gentibus.]