< Žalmy 82 >

1 Žalm Azafův. Bůh stojí v shromáždění Božím, u prostřed bohů soud čině, a dí:
Guð stígur fram á himnum. Hann segir: „Réttur er settur!“Síðan birtir hann úrskurð sinn gegn dómurum á jörðu.
2 Dokudž souditi budete nespravedlivě, a osoby nešlechetných přijímati? (Sélah)
Hve lengi ætlið þið, dómarar, að sniðganga réttlætið? Hve lengi ætlið þið að draga taum hinna ranglátu?
3 Zastávejte bídného a sirotka, utištěného a chudého spravedliva vyhlašujte.
Kveðið upp réttláta dóma í málum hinna fátæku og föðurlausu, bágstöddu og þjáðu,
4 Vytrhněte bídného a nuzného, z ruky nešlechetných vytrhněte ho.
Losið fátæklingana úr klóm hinna guðlausu!
5 Ale nevědí nic, nerozumějí nic; ve tmách ustavně chodí, až se proto všickni základové země pohybují.
Þið eruð sljóir og fáfróðir og blindir. Þess vegna riðar þjóðfélagið til falls.
6 Řeklť jsem já byl: Bohové jste, a synové Nejvyššího vy všickni;
Ég hef kallað ykkur „guði“og „syni hins hæsta“,
7 A však jako i jiní lidé zemřete, a jako jeden z knížat padnete.
en í raun og veru eruð þið aðeins dauðlegir menn. Þið munuð falla rétt eins og aðrir af höfðingjunum.
8 Povstaniž, ó Bože, suď zemi; nebo ty dědičně vládneš všemi národy.
Rís þú upp, ó Guð, og dæmdu jörðina. Þú hefur hana á valdi þínu og þjóðirnar eru í þinni hendi.

< Žalmy 82 >