< Žalmy 82 >

1 Žalm Azafův. Bůh stojí v shromáždění Božím, u prostřed bohů soud čině, a dí:
[Ein Psalm; von Asaph.] Gott steht in der Versammlung [Anderswo üb.: Gemeinde] Gottes, [El] inmitten der Götter [d. h. der Richter; vergl. 2. Mose 21,6] richtet er.
2 Dokudž souditi budete nespravedlivě, a osoby nešlechetných přijímati? (Sélah)
Bis wann wollt ihr ungerecht richten und die Person der Gesetzlosen ansehen? (Sela)
3 Zastávejte bídného a sirotka, utištěného a chudého spravedliva vyhlašujte.
Schaffet Recht dem Geringen und der Waise; dem Elenden und dem Armen lasset Gerechtigkeit widerfahren!
4 Vytrhněte bídného a nuzného, z ruky nešlechetných vytrhněte ho.
Befreiet den Geringen und den Dürftigen, errettet ihn aus der Hand der Gesetzlosen!
5 Ale nevědí nic, nerozumějí nic; ve tmách ustavně chodí, až se proto všickni základové země pohybují.
Sie wissen nichts und verstehen nichts, in Finsternis wandeln sie einher: es wanken alle Grundfesten der Erde. [O. des Landes]
6 Řeklť jsem já byl: Bohové jste, a synové Nejvyššího vy všickni;
Ich habe gesagt: Ihr seid Götter, und Söhne des Höchsten ihr alle!
7 A však jako i jiní lidé zemřete, a jako jeden z knížat padnete.
Doch wie ein Mensch werdet ihr sterben, und wie einer der Fürsten werdet ihr fallen.
8 Povstaniž, ó Bože, suď zemi; nebo ty dědičně vládneš všemi národy.
Stehe auf, o Gott, richte die Erde! denn du wirst zum Erbteil haben alle Nationen.

< Žalmy 82 >