Žalmy 81

1 Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi. Plésejte Bohu, síle naší, prokřikujte Bohu Jákobovu.

På Gittith, till att föresjunga, Assaphs. Sjunger Gudi gladeliga, den vår starkhet är; fröjdens Jacobs Gudi.

2 Vezměte žaltář, přidejte buben, harfu libou a loutnu.

Tager Psalmer, och för hit trummor, lusteliga harpor med psaltare.

3 Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší.

Blåser med basuner i nymånaden, i våra löfhyddohögtid.

4 Nebo toť jest ustavení v Izraeli, řád Boha Jákobova.

Ty detta är en sed i Israel, och en Jacobs Guds rätt.

5 Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili.

Det hafver han till ett vittnesbörd satt i Joseph, då de utur Egypti land drogo, och främmande tungomål hört hade;

6 Osvobodil jsem, dí Bůh, od břemene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly.

Och jag deras axlar ifrån bördone friade, och deras händer vid krukorna qvitta vordo.

7 V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. (Sélah)

Då du åkallade mig i nödene, halp jag dig ut, och bönhörde dig, då tordönen öfverföll dig; och försökte dig vid trätovattnet. (Sela)

8 Řeklť jsem: Slyš, lide můj, a osvědčím se tobě, ó Izraeli, budeš-li mne poslouchati,

Hör, mitt folk, jag vill betyga ibland dig; Israel, du skall höra mig;

9 A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu.

Att ibland dig ingen annar Gud är, och du ingen främmande Gud tillbeder.

10 Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, otevři jen ústa svá, a naplnímť je.

Jag är Herren din Gud, som dig utur Egypti land fört hafver. Låt din mun vidt upp, låt mig uppfylla honom.

11 Ale neuposlechl lid můj hlasu mého, a Izrael nepřestal na mně,

Men mitt folk hörde intet mina röst, och Israel är intet om mig.

12 A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých.

Så hafver jag låtit dem uti deras hjertas sinne, att de måga vandra efter sitt råd.

13 Ó byť mne byl lid můj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil,

Om mitt folk ville mig hörsamt vara, och Israel på minom vägom gå,

14 Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou.

Så ville jag snart nederlägga deras fiendar, och vända mina hand emot deras motståndare.

15 A ti, kteříž v nenávisti mají Hospodina, úlisně by se jim poddávati musili, i byl by čas jejich až na věky.

Och de som Herran hata, skulle fela uppå honom; men deras tid skulle evinnerliga vara,

16 A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je.

Och jag skulle spisa dem med bästa hvete, och mätta dem med hannog utu hälleberget.