< Žalmy 81 >
1 Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi. Plésejte Bohu, síle naší, prokřikujte Bohu Jákobovu.
Haz un canto a Dios, nuestra fortaleza: lanza un alegre clamor al Dios de Jacob!
2 Vezměte žaltář, přidejte buben, harfu libou a loutnu.
Canten al son del pandero, con él arpa y él salterio.
3 Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší.
Toquen el cuerno en el tiempo de la luna nueva, en la luna llena, en nuestro día de fiesta santa:
4 Nebo toť jest ustavení v Izraeli, řád Boha Jákobova.
Porque esta es la ley de Israel, y la ley del Dios de Jacob.
5 Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili.
Se lo dio a José como testigo cuando salió a la tierra de Egipto; entonces las palabras de una extraña lengua sonaban en mis oídos.
6 Osvobodil jsem, dí Bůh, od břemene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly.
Bajé el peso de su espalda; sus manos se hicieron libres de las cestas.
7 V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. (Sélah)
Tú soltaste un grito en tu tribulación, y yo te hice libre; Te di una respuesta en el lugar secreto del trueno; Te puse a prueba en las aguas de Meribah. (Selah)
8 Řeklť jsem: Slyš, lide můj, a osvědčím se tobě, ó Izraeli, budeš-li mne poslouchati,
Escucha, pueblo mío, y te daré mi palabra, oh Israel, si solo haces lo que digo.
9 A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu.
No habrá ningún dios extraño entre ustedes; no debes rendir culto a ningún otro dios.
10 Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, otevři jen ústa svá, a naplnímť je.
Yo soy el Señor tu Dios, que te subío de la tierra de Egipto; abre tu boca, para que yo te dé de comer.
11 Ale neuposlechl lid můj hlasu mého, a Izrael nepřestal na mně,
Pero mi pueblo no escuchó mi voz; Israel no quiso obedecerme, nada que ver conmigo.
12 A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých.
Así que los entregué a los deseos de sus corazones; para que puedan ir tras sus malvados propósitos.
13 Ó byť mne byl lid můj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil,
Si tan solo mi gente me escuchara, caminando en mis caminos!
14 Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou.
Yo rápidamente vencería a sus enemigos: mi mano se volvería contra aquellos que hacen la guerra contra ellos.
15 A ti, kteříž v nenávisti mají Hospodina, úlisně by se jim poddávati musili, i byl by čas jejich až na věky.
Los que odiaban al Señor serían quebrantados, y su destrucción sería eterna.
16 A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je.
Yo les daría el mejor grano por comida; estarías lleno de miel de la roca.